Březen 2009

Nesnáším tě a mám tě rád

31. března 2009 v 21:08 | Paddy (konzultant Moony) |  Angie Potterová



Jednorožec se pomalu přibližoval.
Jeho nádherná velká hlava se natočila jejím směrem. Upřel na ni své nebeské oči. Nechci ti ublížit, pomyslela si. Zvíře ,jakoby ji rozumnělo a popošlo ještě pár metrů jejím směrem. Ještě kousek a bude se ho moct dotknout .
Zaslechla něčí smích. Rozhlédla se po tom nevychovanci. Jednorožec utekl zpět do lesa.

"Aáááááááááá!!!!! Který kretén si dovoluje mi vlézt do pokoje."zaječela jsem, když mě zasáhl proud ledové vody.
"Budíček ,segra,"smál se James.
"Měla bys se tedˇ vidět," poznamenal Black "vypadáš líp než hastrmanec." "VYPADNEˇTE ,KRETENI!!!!!!" přidala jsem na důrazu a asi můj pohled byl opravdu vraždící,protože utekli jako malí.
Přibouchla jsem za nimi dveře a doufala,že se budu moct asponˇ v klidu převléct.
Ale to jsem se přepočítala. Než jsem se nadála byl ten hajzl zpátky.
"Zmizni Blacku ,chci se převlíknout," houkla jsem dřív než stačil otevřít pusu.
"To mi nevadí,"usmál se spokojeně.
"Ale mě ano,zmizni."
"A co za to?" zavřel dveře.
"Zmiz ,než napočítám do tři, protože pak uvidíš ,co to znamená naštvat Angii Potterovou," zasyčela jsem potichu.
Jenže Black se k odchodu neměl, naopak se začal ke mě přibližovat.
"Dej si odchod,Blacku."vyjela jsem na něho, jelikož jeho přítomnost mi začala nahánět hrůzu.
On to,ale nespíš vzal jako souhlas,protože mě k sobě přitáhnul a začal mě líbat.
Shromáždila jsem veškerou svou sílu,hrubě jsem ho odstrčila a vlepila jsem mu takovou facku,že to málem neustál.
"Ještě jednou na mě sáhneš a ty pazoury ti přelámu. Nenávidím tě,pokud víš co to znamená.Jsi stejný jako tvoje rodina."
Odešla jsem a nechala ho tam atˇ se vzteká.

Asi po hodině jsem se vrátila do pokoje.Snad už tak ten blb není.
Sotva jsem otevřela dveře poznala jsem,že něco není v pořadku.
"BLACKUUUU!!!!!!!!!Já tě ZABIJU!!!!!!!!"
"Volala jsi mě, zlato?" přiřítil se a nevinně se usmál.
"NEJSEM TVOJE ZLATO. JAK SIS DOVOLIL ZPALIT MI POKOJ NA POPEL."
Podíval se na mě ,tím pohledem "Já nic,já muzikant."
"Netuším o čem mluvíš."
"O TOMHLE,"ukážu na pokoj za sebou.
"A nedělej,že o tom nevíš. Vím,že jsi to byl ty."
"Podle čeho soudíš?" usmál se přiblble.
Sladce jsem se na něj usmála.
"Protože jsi jediný ,kdo v tomhle domě může používat hůlku.Tak to koukej vrátit do původního stavu."
"Víš co? Uzavřeme dohodu. Já to spravím a ty ........"
"Ne, já s tebou žádné dohody uzavírat nebudu."přerušila jsem ho.
" V tom případě nevím kde budeš spát."
"Hele ty se nestarej co já budu nebo nebudu dělat. Já tedˇjdu ven a až se vrátím bude ten pokoj v pořádku, jinak si mě nepřej.

Na modré obloze se objevily dvě malé tečky.Pomalu se přibližovaly ,až jsem v nich rozeznala sovy.
Sláva, to budou odpovědi od Lilly a Remuse.
Přistály vedle mě,přebrala jsem od nich zasilku a ony se vydaly na cestu zpět.Netrpělivě jsem roztrhla první obálku.

Nazdar Gie,
Je mi tě moc líto. A zárovenˇ tě obdivuju,že to strpíš.
Moc bych si přála být s tebou,ale naši mě nepustí. Prý ,že nejsem se sestrou přes rok ,tak se jí budu věnovat asponˇ přes prázdniny.Prominˇ, že jsem tak stručná ,ale musím jít na procházku s Petunií a tím jejím přítelem Vernonem.
Měla by jsi ho vidět ,vypadá jak prase a to vážně nepřeháním.
Tak se měj, v rámci možností dobře a těším se na 1.září.

Tvá kamarádka Lilly

Povzdychla jsem si.Tak smůla ,Lilly nepřijede.Možná ještě Remus.
Vytáhla jsem druhý dopis.

Ahoj Angie,
Tvůj dopis mě fakt potěšil.
Myslel jsem ,že na mě kámoši zapomněli,ale pak jsem si představil Siriuse nebo Jamese ,jak se snaží něco napsat.K nim to prostě nesedí.
Tvoji nabídku samozřajmě příjnám . Pokusím se dorazit co nejdřív.
Už se moc těším ,až budeme všichni spolu. Tady je děsná nuda.
Píšeš,že o mé návštěvě kluci nic neví. Tak jim prosím tě neříkej,že přijedu,chci je prostě šokovat.

Tvůj nej kámoš Remus

PS:Víš že se ti ani nedivím,že nechceš být s těmi potřeštěnci sama. I když já se k pobertům taky počítám.

Usmála jsem se. To je Removi podobné. Ani se nedivím ,že chce přijet. Bydlí od nás celkkem doleko,takže na nějaké víkendové návštěvy se to neoplatí.Víc by z toho víkendu přecestoval.Málokdo by o Removi řekl,že má smysl pro humor.Byl to prefekt a všem bylo jasné,že bude i primus.Většinu času trávil v knihovně nebo učením. Neboj Reme,překvapení nezkazím,pomyslela jsem si. Rozhlédla jsem se, panoval tu zvláštní klid. Co zase ti dva spřádájí za plány? Vstala jsem a raději jsem odnesla dopisy do domu. Na bezpečné místo,tak aby je brácha zase nečetl, jako minule. Jen tak na zkoušku jsem nahlídla do svého pokoje.No samozřejmě,že se Black neobtěžoval dát ho do pořadku.No doufám,že Remus přijede co nejdřiv. Vím ,že on to do pořádku dá. Je fajn mít takové přátele.Popadla jsem nějakou knihu z obývaku a šla si sednout na své oblíbené místo u rybníka.Jde o takový jeden strom ze kterého je moc pěkný vyhled na vodu. A je tam klid. Docela jsem se začetla byla to celkem zajímavá kniha. Četla bych dál kdyby........ "Aááááááááááá!!"zaječela jsem ,dneska už asi po třetí, když jsem po hlavě vletěla do rybníka. Prostě ,jen tak z ničeho nic se podemnou zlomila větev. Hned mi bylo jasné ,kdo v tom má prsty. No počkej blbečku, já ti to nedaruju. Teoreticky jsem se mohla vynořit hned, ale přišlo mi zajímavější tam zůstat a trochu Blacka napínat. "Copak,Potterová. Jaká je voda?" chechtal se přiblble a James se k němu přidal. Rozhodla jsem se ,že počkám ,až ten tupec pro mě skočí. "No tak Potterová,vylez. To už není směšné."zařval už trochu nejistě, když jsem se pořád nevynořovala. Sice mi už začínal docházet kyslík,ale přece se tedˇ nevzdám. "Angie vylez. Tak jo,já pro tebe teda skočím,ale jestli je to bouda,tak si mě nepřej."rezignoval a skočil perfektní šipku,teda asponˇ to tak řikal James,protože já to samozřejmě vidět nemohla,to dá rozum. Jen co to udělal ,jsem vyplavala na břeh a z dostatečné vzdálenosti jsem sledovala jeho nabroušenou reakci. "Potterová ,já tě zabiju!!" zařval, jen co mě spatřil. "Jo´, ty jsi mi už sliboval věcí,škoda mluvit."usmála jsem se na něj. "Jaké je voda? Minochodem víš ,že ti to takhle sluší víc? Klidně bys se mohl měřit s vodníky z okolí." "Rozluč se se svým pokojem,krávo."zahučel a pomalu se škrábal na břeh. "Ani mě nehne ti ho dávat do původního stavu." dodal. "Jo to jsem si všimla.Ale nemusíš se o to starat,já si už našla někoho, kdo to udělá za tebe."provokativně jsem se na něj usmála a vydala jsem se zpátky domů. "To bych rád věděl,který imbecil to je."zařval ještě za mnou,ale na to jsem mu už neodpověděla. Vběhla jsem do kuchyně a rychle se schovala.Za chvíli se přiřítili i kluci. Black nadával ,tak hlasitě,že to možná někdo 20 mil odsud neslyšel. "Potterová, hej ty krávo,kde jsi?" Ještě chvíli takhle pořvával . "Není tady. Nevíš kde mohla utéct?" "Myslím, že do lesa. Tam zdrhá často." navrhl James a oba odešli. Vylezla jsem ze svého úkrytu. Opatrně jsem se podívala z okna. Zahlédla jsem je ,jak mizejí za zátačkou. Měli sebou koštˇata , takže se jen tak nevrátí. Měla jsem už docela hlad. Žádný div, vždytˇ už je skoro jedny hodina. Prošla jsem si naše zásoby a rozhodla jsem se,že si udělám něco jednoduchého. Do reality mě vrátil smích a hlasité povykování těch dvou goril. "Hej ségra. My tě hledali a ty si tady klidně čteš."houkl mi do ucha James. Okázale jsem ho ignorovala. "Héj, tady země!"zamával mi rukou před očima Black. Nevzrušeně jsem vzhlédla od knihy. Přejela jsem ho svým rengenovým pohledem a vrátila jsem se ke čtení. Trochu ho to zarazilo. " Potterová ,vnímáš?" "Ano, ale nemám důvod se bavit se dvěma imbecily."odsekla jsem. "Měli byste nejdřív navštívít koupelnu, pokud ovšem víte, co to je."poradila jsem jim kousavě a dál se věnovala čtení. Kluci na sebe nechápavě pohlédli. Vzápětí se rozesmáli. "Ty máš, ale ránu,"vyrazil za sebe Sirius mezi salvami smíchu. "No ty máš co povídat,Tichošlápku."ohradil se dotčeně James a odporoučeli se do koupelny ,smýt ze sebe vrstvu hlíny a trávy.. Po náležité očistě(asi po půl hodině) se vrátili zpět, aby mě zase provokovali. Zůstali stát asi dva metry ode mně a pozorovali mě. Aniž bych zvedla hlavu, zeptala jsem se. "Co zas chcete?" "Máme hlad."dostalo se mi dvojhlasné odpovědi. "Vážně?"zeptala jsem se podiveně. "Jo,pokud jsi si nevšimla jsou čtyři odpoledne."houkl dotčeně Black. "Jo, pokud jsi sis nevšiml, máme nějakou dohodu." Oba se zarazili.To je pravda,byli jsme domluveni. "Hele,Angie,"začal sladce. "Ano, Siriusku?"opáčila jsem. "No....umíš si más představit, jak se snažime něco uvařit?" chvilí jsem se zamyslela a pak jsem vyprskla smíchy. "Jo,umím.A jsem zvědavá jak to bude vypadat v reálu."dodala jsem a kluci pochopili,že prostě neustoupím. "Ale no ták, sestřičko,přece bys nás nebyla tak krutá."zkusil to James.Pozorně jsem si ho prohlédla. "Ne, to bych vážně nemohla." Vstala jsem a z knihovničky jsem vytáhla jednu knihu. "Ale číst snad umíš,ne?"prohodila jsem a s vítězoslavným úsměvem jsem mu vrazila do ruky maminu kuchařku. Znova jsem popadla knihu a dál jsem si jich nevšímala. Kluci na sebe chvíli zírali a pak se odporoučeli do kuchyně. Přece jenom jim hrdost nedovolila přiznat,že potřebují pomoc od holky. Ozvala se rána a vzápětí nadávky. Po chvíli se zkroušemě přišoural James. "Angie?" "No?" Přisedl si ke mě a bojácně si mě prohlížel. "Tak co chceš?"obrátila jsem se na něho. "Angie,já vím,,že jsme oba porušili dohodu. Omlouvám se." Překvapeně jsem zamrkala. Nestávalo se moc často,že by se mi omlouval. "Vím,že jsme to dneska zpackali,ale prosím tě ,mohla by jsi nám pomoct,"pokračoval."Přece nás nenecháš umřit hlady." Usmála jsem se na něj "Tebe né, ale Black mě už štve.""Angie,já bych to asi normálně neřekl,ale za daných okolností...omlouvám se. Fakt jsme to přepískli."ozval se jmenovaný. " Mrzí mě to. Pomůžeš nám?" prolétla jsem pohledem z jednoho na druhého. Tvářili se tak zkroušeně,že jsem se nad nimi slitovala. "Tak jo.Ale pomůžete mi." "Díky ,ségra. Jsi zlato."usmál se na mě James a vtiskl mi pusu do vlasů. Nebyla jsem na podobné projevy lásky zvyklá a tímhle mě dokonale vyved z míry. " Šašku"houkla jsem ve snaze udržet si asponˇtrochu autority. Spokojeně jsem pozorovala dva nenažrané kluky,jak do sebe cpali,to co společně ukuchtili. Venku se schylovalo k bouřce. Vítr nabíral na síle a stromy se pod jeho vlivem ohýbaly. V tomhle nečase se venku pohybovala jediná osoba. Zbystřila jsem. To je přece.... Vyběhla jsem mu naproti. "Reme,co ty tady děláš?"vydechla jsem překvapeně. "Nazdar Angie.Copak nejsi ráda,že mě vidíš?"snažil se překřičet stále sílící vítr. "To víš,že jsem ráda,jen jsem tě nečekala tak brzo."zasmála jsem se a objala ho. "Pojdˇraději dovnitř. Kluci budou zírat." "Tys jim to fakt neřekla?"zeptal se nevěřícně. "Přece tě nezradím!" vešli jsme do domu. Kluci byli tak zabráni do rozhovoru,že si nás ani nevšimli. Chvíli jsme je pozorovali. Remus zůstal stát ve dveřích a já se připletla mezi ně. "Tehdy to byla chyba brankáře." "Jasně a kdy chceš pořádát konkurz? Myslím,že tam máš čtyři místa volné,kapitáne." "Hele nech si to. Ale máš pravdu. No chci vybrat tým co nejdřív,abychom mohli častěji trénovat." "Spíš by jste se měli častěji učit."vložil se do toho Remus. Kluci jen nesouhlasně zakroutili hlavami,ale nepostřehli ho. Až za chvíli jim došlo,že tady něco nehraje. Jako na povel se k němu otočili. "Náměsíčníku?" hlesli oba vyjeveně a zírali na něho. Bleskově jsem toho využila. "Copak Blacku, už máš dost?"zeptala jsem se ho a vzala mu talíř. To ho probralo. "Héj, vrat´mi to!"vřísknul ublíženě. "Co ty tady děláš?"vybafl na Rema. "Už dost dlouho pozoruju tu vaši debatu."odpověděl klidně. "No tak,Blacku, mysli trochu. Říkala jsem ti,že už mám někoho ,kdo mi dá pokoj dopořadku."objasnila jsem mu to a na Rema jsem spiklenecky mrkla. Teprve tedˇ se s ním náležitě přivítali. "Nazdar kamaráde. Co,že jsi k nám zabloudil?" Remus se zasmál a podíval se na mě. "Ale tady ,Angie, si mě pozvala na pomoc."Všechny pohledy se stočily na mě. "Remus tady zůstane do konce prázdnin,teda asponˇdoufám." Rem jen tiše přikyvl. "Jamesi já zvala i Lilly,ale ona nemůže přijet."James se rázem zatvářil zklamaně. "Smůla." konstatoval Sirius. "Remusi, určitě máš hlad. Máš odvahu vyzkoušet, co jsme tady spolu vytvořili?" změnila jsem téma. "Jasně,mám hlad jako vlk." "Spíš jako vlkodlak ,Reme." Poznammenal Sirius,ale hned se zarazil. O Remově problému věděli jen kluci. Naštěstí jsem nic nepostřehla. Ale Remus s Jamesem mu věnovali jeden obzvláštˇnepěkný pohled. Za chvíli jsem před Rema postavila talíř, ze kterého se kouřilo. James se na mě usmál a pošeptal mi tak,abych to slyšela jen já. "Jsi vážně skvělá ségra,Gie. Někdy mě štveš,ale neměnil bych. Nesnáším tě a mám tě rád." Usmála jsem se na něho. "Nápodobně." Sirius a Remus se na nás zvědavě podívali. Já jen pokrčila rameny a James se tajuplně usmál. Všem bylo,ale jasné,že dnešní prohřešky jsou odpuštěny.

Pohroma jménem Black 2.kapitola

31. března 2009 v 21:07 | Paddy (konzultant Moony) |  Angie Potterová
Sluneční paprsky se pomalu plížily po podlaze,až dorazily ke spící dívce.
Sotva se jí dotkly,probubila se. Zamžourala jsem do slunce, protřela oči a podívala se na hodiny.
Půl osmé!

Ozvalo se zaklepání.
"Už jsi vzhůru,zlato?"usmála se mamka.
" Víš ,zlato,my už odjíždíme.Chci ,aby jsi dala na Jamese pozor, až budeme pryč.
Nechci ,aby zase způsobil nějaký poplach.Ty jsi přece rozumná!"
"Neříkej mi zlato,mami!O bráchu se starat nebudu.Je dost starý na to,abyto zvládl sám."protestovala jsem i když vím, že zbytečně.
Mamka se jen usmála.
"Tak se tady měj dobře.Ahoj."vtiskla mi přinucenim pusu do vlasu a zmizela.
Rodiče konečně usoudili,že jsme už dost rozumní na to,abychom se o sebe postarali sami a rozhodli se,že si udělají prazdniny.Odjeli na celé dva měsíce do střední Evropy.
Huráááááááááá!
Rychle jsem vyskočila, hodila na sebe plavky a seběhla dolů.
V domě bylo zváštní ticho.
No jo,brácha ještě spí,ušklíbla jsem se.V kuchyni jsem popadla jablko(na nic víc jsem neměla chutˇ) a honem na slunce.
Paprsky už pořádně hřály,natáhla jsem se do trávy a poddala se svému snění.


"Aáááááááááááááá! Brácha ,já tě zabiju.No počkej, ty kreténe, až tě dostanu.!!!!!" zaječela jsem .
Ten debil mě polil úplně ledovou vodou.
Přemýšlím ,jak se mu pomstím, když zaslechnu něčí řehot.
"Vylez a seš mrtvej!!" zaječím a vedle mě se objeví dva svíjející se kluci.
"To nebyl já" ohradí se dotčeně James.
"To byl on"ukáže na svého přítele.
"Tak mu laskavě vyřidˇ, že jen co se zpamatuju za šoku,že ho vidím, je syn smrti." poznamenám jízlivě a mám se k odchodu.
"Tak proč mu to neřekneš sama?"
"Protože s ním nemluvím"odseknu.
"Jo? To bych rád věděl proč."usměje se jeho kámoš , tím svým přiblbým úsměvem.
"Protože jsi ten největší kretén,kterého znám."
Ten se ,ale ani nezarazí nad
nadávkou a klidně pokračuje.
"Myslím,že to není až tak kruté."
"Proč?"zeptám se nechápavě.
"Protože se mnou už mluvíš."
"Nemluvím."
"Tak proč se se mnou hádáš?"vycítí jasně svou převahu.
"Co tady vlastně děláš?" změním raději téma.
"Nemáš tak náhodou být s tou svou "úžasnou rodinkou?"
Při zmínce o jeho rodině mu zmizí úsměv z tváře.
"To není má rodina!"zasyčí nebezpečně.
"Ale ano. Je to tvá rodina,i když to říkáš, vždy to bude tvá rodina."
Než stačí odpovědět vloží se do toho James a tím zabrání v rozbíhajíce se hádce.
"Ale no tak,klid. Angie, už se nezlob. Sirius tady bude přes prázdniny. Odešel od té jeho,jak říkáš "úžasné rodinky."
"Jak odešel?! Jak bude tu přes prázdiny?!"nechápu.
"Prostě se to už nedalo vydržet ,tak jsem utekl. No a tví rodiče mi nabídli nový domov. S radostí jsem to přijal." objasní mi to Black.
"To znamená,že mám na krku dva nenažrané debily. No tak to né!!!"
"Jak si to řikala?" nechápe James.
"No víš,bratříčku, když jsou tedˇ rodiče pryč, mám tě na starost já. Takže tím padem i Blacka. To znamená, že mě budeš poslouchat , chápeš?"
Jejich výraz si přímo užívam.
"Ale já jsem starší!" dupne si James.
"Jen o deset minut." prohodím.
"Ale i to se počítá.!"trvá si na svém.
"Jen si zapomněl dodat,že jsi o těch deset minut i blbější." popíchnu ho.
"Ale já tě poslouchát nemíním.Nejsem tvůj brácha."poznamená Black se skrývanou nadějí v hlase.
"Ale to víš ,že budeš poslouchat i ty." stojím si na svém.
"To teda né." houkne.
"To teda jo." "
To jsem zvědavý jak nás k tomu přinutíš,"usměje se James.
"Uplně jednoduše. Pokud já vím, ani jeden z vás vařit neumí.Tudíž jsem tu jediná ,kdo to umí
a jestli nechcete být o hladu, tak poslouchat budete."dokončím triumfálně svůj proslov a spokojeně sleduju ,jak jim mizí úsměv.
Počkám ,až jim dojde ,co jsem právě řekla a pokračuju.
"Mám pár podmínek,kterými se budete řídit. Tak za prvé: žádné podobné blbé vtípky jako byl
tenhle neuznávám.Za druhé:když řeknu,že mi máte s něčím pomoct, se nebudete vykrucovat.A za třetí-to platí pro tebe Blacku:nebudeš si mě všímat, nebudeš na mě šahat a podobný uchylnosti a nebudeš se se mnou hádat.Co řeknu to platí." dodám s úsměvem.
Oba si mě chvilku měří a hledají nějakou šanci jak se tomu vyhnout.
"Přece na mě nebudeš tak krutá?"usměje se na mě nejistě Black.
"Představ si,že jo,"kyvnu a čekám na odpovědˇ.
Zničeně se na sebe podívají a pak kyvnou na souhlas.
No jo,chudáčci, nechtějí se vzdát teplého jídla ,ušklíbnu se při té myšlence.
Teprve tedˇzačínají prazdniny. A to ještě hošánci netuší ,co se na mě chystá.
Ještě jednou na ně pohlednu a jdu napsat Lilly a Remusovi, jestli by nechtěli přijet,neboto tu s těmi dvěmi nevdržím.


Místo úvodu

31. března 2009 v 17:54 | Paddy (konzultant Moony) |  Angie Potterová

Místo úvodu


"Budeš tam ještě dlouho?" ozvalo se zpoza dveří.
Pobaveně jsem se ušklíbla na svůj odraz v zrcadle.
"Jo, narozdíl od tebe hygienu neflákám,"odpověděla jsem na zpátek. Moc dobře vím, jak ho tímhle vytáčím. Nesnáší, kdy obsadím na hodinku koupelnu.
"No, dovol. Hejbni kostrou!" zabušil rozzuřeně na dvěře.
S klidem jsem otvřela a vpustila do koupelny, o hlavu vyššího a nemožně střapatýho kluka.
"No konečně!" zajásal a doslova se vrhl do místnosti.
"To chce klid. Nebo máš strach, že nestihneš rande? No, Lily byse nelíbilo, kdyby slyšela, že ji podvádíš," popíchla jsem ho a raději zdrhla, neboť na mně vrhl skoro vražedný pohled.
V duchu jsem se nad tímhle ušklíbla a zapadla do svého pokoje. Takhle se škádlíme furt, ale přesto se máme rádi. To střapatý pako je totiž můj "milovaný bratřiček James".
A ke vší smůle navíc moje dvojče.
Já jsem narozdíl od něho zcela normální. Aspoň se domnívám.
Jmenuji se Angie Potterováa jsem čarodějka. A zoufale očekávám 13.7. To mi totiž konečně bude sedmnáct, tudíž budu moct kouzlit i doma. Sláva! Ale to si budu muset ještě týden počkat. Jedinou útěchou mi je, že James taky kouzlit nemůže.
Ze všeho nejvíc, a že toho je, miluju zvířata. Mno i když kromě sovy nic nechovám. A pak famfrpál, ale nechtěli mě do týmu. Brácha hraje za kolej. Je fakt dobrej, to se musí uznat. Nesnáším Poberty a jejich blbé vtípky, o kterých si myslí, že jsou úžasné.
Ale Rema mám docela ráda.  Je strašně milej, krásnej a ... to je fuk. Prostě mi připadá, že se mezi Poberty moc nehodí. Jo, jo Remus nad zlato - hlavně před zkouškani.
No, pak je mezi nimi třeba i Petr. Takový tlouštík IQ na bodu mrazu, co za nimi chodí jak ocásek. A vůbec nechápu jak prolezl do sedmého ročníku.
Pak můj brácha James, to je něco jako vůdce. To je.. jedním slovem trouba. Dělá ze sebe děsnýho machra a myslí si, že na něj Lil poletí. Mimochodem Lil je moje nej kámoška.  
No a poslední člen jejich pošahané party je, jak se říká nejlepší nakonec, Sirius Black. Rozmazlenej, namyšlenej frajírek a ignorant. Od prvního dne mě děsně štve. Furt totiž do mě ryje. Navíc to je  největší playboy na škole. Vůbec mu nezáleží na citech druhých, je zahleděný do sebe a nevídí, že druhým ubližuje. No...hezký je, ale to jeho chování. Děs a hrůůůza.
Zamyšleně se podívám z okna.
Jsou prázniny, takže bych si měla užívat a né tu přemýšlet o Pobertech. Vždyť před námi jsou dva měsíce bez profesorů, bez úkolů a hlavně bez Blacka.
Jestli mi bude někdo chybět, tak jedině Remus a Lily... mno a taky samozřejmě hrad.

Info

31. března 2009 v 17:23 | Paddy (konzultant Moony) |  Angie Potterová

Angie Potterová


Období: Poberti
Postavy: Angie Potterová (AUTP), Poberti, Lily Evansová, Severus Snape, Viki (AUTP) a další
O čem to je: Jaké je to být sestrou Poberty a kolik potíží může způsobit láska
Žánr: romantika, komedie, tragedie.... mno tak prostě ze života
Upozornění : moje první povídka,tak prosím o shovívavost

Tak přeju příjemné čtení, teda jestli to ke čtení bude.
Paddy

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy