Pro Janču - Jak Poberti ke slávě přišli

12. října 2009 v 18:00 | Paddy |  Povídky na přání
Čaute!
Jelikož jsem to včera už nějak nestihla, přidávám to dneska. O tuhle jednorázovku si napsala kámoška Janča.

Zadání:
1) slova:
-nejkulaťoulinkatější
-televize
-mobil
-GPS navigace
-gymnázium
2) postavy:
-Voldemort
-Pobert i(James,Sirius,Remus,Petr,Lily,Gie)
-Hagrid
-Brumbál
-Lucius Malfoy

3)okolnosti
-Poberti budou u Hagrida na návštěvě
-Poberti budou na vánoce v Bradavicích
-bude se hrát famfrpál
-bude to aspoň trochu napínavé
-a poberti zjisti,že Remus je vlkodlak
(jejich reakce na to zjištění + to jak řeknou Removi že o tom vědí)

Tak a můžete se dát do čtení.
Předem upozorňuju ,že to není nic logického. Prostě taková blbina:D

s pozdravem Paddy


Jak Poberti ke slávě přišli



Byl krásný prosincový den a studenti si užívali vánoční prázdniny.
James se Siriem právě seděli v Hagridově hájence, popíjeli horký čaj a přežvykovali tvrdé sušenky.
Hagrid byl šťastím bez sebe, že ho kluci jednou za čas taky přišli navštívit.
Právě zavedl téma , chudáčci zvířátka, musíme je mít rádi.
"Ty Hagride, co všechno jsi už vlastně choval?"ozval se najednou Sirius zvědavě.
"Mno abych řek pravdu, akromutantuli, testrály, párek chimér a tři harpyje. Není to nic moc. Já by sem chtěl draka. Vopravdického. Takovej docela malej by mě stačil," rozesmutnil se poloobr.
"A vlkodlaka bys nechtěl? Ten se dá lehčejc sehnat," uchechtl se James.
"S takovejma věcma se nesranduje. Tohlencto je vážně ošklivý, když se někomu něco takovýho stane," zvážněl Hagrid a podíval se na kluky smutnýma očima.
"Dyž si zpomenu, jak tu seděl a brečel nad svým životem, chudák kluk."
Hagrid úplně zapomněl ,že jsou u něho taky kluci.
"Počkej ty někoho takovýho znáš? A on byl tady u tebe? Kdo to je? Jakto, že vo tom nic nevíme? No tak řekni nám to!" překřikovali se kluci.
"Do prkýnka, to ste vůbec neměli vědět! Todlencto nikdo neví! Nic neřeknu, už tak toho víte až moc," odsekl Hagrid a dál dělal ,že neslyší.
"Tak neříkej. My si na to přijdem sami, viď Sirie?"
mrkl James na svého kámoše.
"To ať vás ani nenapadne!" zhrozil se Hagrid.
"Tak nám to řekni a my to teda zkoumat nebudem," smlouvali kluci.
Hagrid si je chvíli nesmlouvavě měřil, ale nakonec velmi velmi zdráhavě přikývl.
"Hoši, vo tom nikomu ani muk, jasný? Je to děsně tajný. Váš kámoš ,Remus, je vlkodlak a je z toho vážně nešťastnej."
Kluci na něho chvíli šokovaně zírali a pak se rozesmáli.
"Remus a vlkodlak?"
"To není možný!"
Hagrid se naoko urazil a otoči se k nim zády.
"Tak dyž mě nevěříte, zeptejte se Brumbála."
V chatce nastalo tíživé ticho.
Po chvíli se ozval James.
"No možná na tom něco bude."
Kdybyste ovládali rentgenovej pohled, tak byste teďka viděli jak jejich malý mozečky šrotují.
Zůstalo jim to i když od Hagrida odcházeli, to jest pozdě večer.

"Musíme skočit za Petrem," vzpomněl si najednou Sirius na svůj slib.
Jejich kamarád chytil angínu a vánoční prázdniny trávil na ošetřovně.
Teď se k němu kluci přiřítili nadzvukovou rychlostí.
"Čauves!" zahlaholil Sirius.
Madam Pomfyerová zvedla od svého stolu pohoršeně hlavu.
"Ahoj," zašeptal James.
Nerad by, aby je ošetřovatelka vyhodila.
"Jak jsme slíbili jsme tady a nesem novinky."
"Jsem rád ,že jste přišli. Co nového?" vyzvídal Petřík.
"Ty vado si představ, že náš Rem je vlkodlak! Se mnou to málem seklo ,když sem se to dozvěděl!" vyhrkl Sirius hlasitějc než bylo původně v plánu.
Ale nemůžem se na něho zlobit, přece jen má v sobě energie víc ,než je zdravé.
"Hlasitějc by to už nešlo?" ozval se podrážděně James a obezřetně se rozhlédl kolem.
Byl připraven každého nežádoucího posluchače zaklít do zapomění.
"Sorry, to samo! Co ty nato Péťo?"
"No...."
"Studenti ven! Za deset minut bude večerka a vy máte být v posteli," přerušil je rázný hlas ošetřovatelky. Zklamaně pokřčili rameny a už se sbírali k odchodu.
"Jo na něco sem si vzpoměl," vhrkl najednou Sirius.
Přiskočil k Petrovi, popadl ho za ruku a začal odříkávat.
"Takže, náš nejkulaťoulinkatější Peťánku, my ti ze srdce přejem ,ať se brzo uzdravíš a nevyjíš Pomyfyerce zásoby!" rozesmál se a raději spolu s Jamesem ofrčeli z ošetřovny.
Do postele ale jít ještě nehodlali.
Hrozně rádi se jen tak potulovali po hradě a objevovali nové chodby a tajné místnosti.
Dneska se rozhodli pro přesně takovouhle akci.

( o hodinu a půl později)
"Ty Jamesi," ozval se šeptem Sirius. "Máš ponětí ,kde to vlastně jsme?"
"Netuším. Sakra to by chtělo GPSku."
Než stačil Sirius cokoliv odpovědět, zpoza rohu se vynořil tiše jako stín Lucius Malfoy (čti: největší debil na světě).
"Ale ale, nebelvířská pakáž venku a takhle pozdě. To se nahlásí profesorce," ušklíbl se zmijozelský prefekt.
"Drž hubu Malfoy!" vyštěkl podrážděně Sirius.
Tohohle čistokrevnýho týpka přímo nesnášel. A James na tom nebyl jinak.
"Ty mi nebudeš nic přikazovat, imbecile!" zasyčel Malfoy.
"Cos to řek?!"
"Krvezrádci špatně slyší?"
"Tss, to je úrověň. Čistokrevná rodina a narodí se jim tohle! To z tebe doma musej mít radost," ozval se James.
"Taky že mají," odsekl Malfoy.
"A že si debil jim nevadí?" dodal Sirius.
"Magore!"
"Krvezrádská svině!"
"Čistokrevná držko!"
"Cos to řek?!" zalapal po dechu. Urazil jeho původ.
"Čistokrevní špatně slyší?!" oplatil mu Sirius.
"Velevážený a starodávný rod- pche. Většího blba by člověk nenašel."
"No tak uklidněte se. Nechcete přece ,abych musel zakročit," ozval se Brumbálův hlas odněkud zezadu. Všichni se jako na povel otočili.
Za nimi stál Brumbál v celé své kráse, v srdíčkovaném županu a blbě se na ně tlemil.
"Teď na vás chlapci nemám čas. V telce mi běží můj oblíbený seriál, tak to dneska uděláme jinak." Z jedné z mnoha kapes vytáhl červený mobil nejmenované značky a s důležitým výrazem ve tváři vytočil číslo.
Túúút túúúút túúúút.
"Ano?"ozval se rozespalý hlas ze sluchátka.
"Dobrý večer Minervo, mohla byste nachviličku přijít do chodby E- 1536? Byl bych vám velmi vděčný," odpověděl Brumbál s úsměvem.
V aparátu to zaprskalo a hovor byl ukončen.
Ovšem nemuseli čekat dlouho.
Za pár vteřin přifrčela Megoška.
Na hlavě nátačky, ve žlutém županu a na nohou chundelaté růžové papuče.
"Á to je dobře ,že jste tady. Profesorko McGonagalová byla byste tak laskavá a vyřídila to tady za mě? Mě totiž v kanclu utíkají Zoufalé Manželky," ušklíbl se vesele a vypařil se jako pára nad hrncem. Megoška kluky sjela naštvaným pohledem.
"Nechci ani vědět ,co se tady dělo. Máte školní trest všichni tři," prskla vztekle a vydala se zpět ke svému kabinetu.
Kluci ještě zaslechli něco jako "pitomí haranti" a "proč já blbá nevzala tu nabídku na Třineckým gymplu." Pak už bylo ticho.
Chvíli se měřili nepřátelskými pohledy a pak se vydali každý na jinou stranu.
"Kdyby nám aspoň řekla kudy jít!"postěžoval si Sirius.
"Do prkenný ohrady ,to tu budem trčet celou noc?"

O dva dny později

"Velesé Vánoce!" zahlaholil James a už se vrhl na rozbalování dárků.
Sirius se sice ještě pořádně neprobudil ,ale Jamese věrně
napodobil.
Jediný Remus už byl nějakou tu hodinu vzhůru a teď pobaveně sledoval své kámoše.
Najednou ze sebe James vydal vítězný pokřik.
Kluci se po něm zvědavě otočili.
James skákal po posteli v jedné ruce GPSku a řval, jako by právě oznámili, že zrušili závěrečné zkoušky. "Díky, díky, díky. Ty seš fakt úžasnej kámoš!" vřískal James a bouřlivě Siria objal.
A Sirius? Ten se jen spokojeně usmíval.
Pak se vrhli na další dárky.
Petr ,stejně jako kařdý rok, dostal od kluků hromadu sladkostí a byl nadmíru spokojený.
"A teď ty Reme!" pobídl kamaráda Sirius.
Remus si od něj váhavě vzal nevelký balíček.
Rozbalil ho a co nevidí?
Z balícího papíru na něj koukaj očka roztomilého plyšového vlčka.
"Víš kámo, nějak jsme se doslechli ,co že jsi zač. Chtěli jsme ti udělat něčím radost ,ale nic nás nenapadlo a tohle byl náš jedinej aspoň trochu slušnej nápad," vysvětloval James zatímco Remus nevěřícně koukal z jednoho na druhého.
"A vám vůbec nevadí ,co jsem zač?" zeptal se vykolejeně.
"Ale prosímtě!" mávl rukou Sirius. "No tak se jednou za měsíc proháníš ve vlčím těle, to je toho."
James souhlasně přikyvoval.
"Jasan, že to nevadí, viď Péťo?"
"No když mě nebudeš kousat..." odpověděl váhavě Petřík.
Remusovi dojetím vyhrkly slzy.
"Co jsme řekli špatně?" vyděsil se Sirius.
"Já jen," vzkyl Rem, "tohle pro mě jěště nikdo neudělal. Většina lidí s křikem uteče."
"Copak sis o nás myslel, že bychom udělali to samé? To doufám ne, protože to bys mě urazil," usmál se Sirius.
"No jasně my jsme přece tví kámoši!" přidal se James. "Tak a konec spekulací, jde se hrát famfrpál!" křikl na své kámoše, popadl koště a už ho nebylo.
Zahrát si prázdninový famfrpál byla nejoblíbenější aktivita Pobertů, tak si kluci často říkali.
Teď se všichni čtyři řítili s košťaty a radostným pokřikem hradem.
"Hééj kam jdete?" ozval se hlásek Jamesovy ségry Angie.
Poberti byli nuceni se zastavit.
"Jdem si zahrát ,ale holky s náma nesměj," odsekl James s úšklebkem. Opravdu by se rád otravné sestřičky zbavil.
"Vážně né?" ušklíbla se Angina kámoška Lily.
James značně znervozněl. Opět mu na pomoc přispěchal Sirius.
"Fakticky s náma holky nesměj. To by porušilo náš tajnej rituál."
Holky se urazili a odpochodovaly neznámo kam.
Kluci nad tím jen pokrčili rameny a odfrčeli na hřiště.

Po nějaké době

"Hééj tady jsem přihrej!" zařval Sirius a prosfištěl kolem Remuse.
Všichni kluci se moc dobře bavili a tak si ani nevšimli nově příchozích. Teda spíš dvou lidiček, taktéž na košťatech.
"Můj vážený pane to jsou oni," stěžoval si Lucius Malfoy Pánovi Zla.
"To oni mi věčně ztěžují život. Letos jsem kvůli nim dokonce ani nemohl tajně sledovat u Brumly Večerníček."
"Hmm to je zajímavé," pokýval rozvážně hlavou Voldík.
Ještě chvíli zaujatě sledoval naši čtveřici a pak se obrátil na zmijozelského poskoka.
"Hodnej Lucík, dostaneš novej obojek," ušklíbl se a červený očka mu zářila nedočkavostí.
Přece jen každý den se nenajdou taková neviňátka k zabití.
Kývl na Lucíka ,ať počká a sám se rozletěl za Jamesem.
Docela rychle se k němu přibližoval.
James byl samozřejmně zabrám do hry, takže si nějakého Voldemorta ani nevšiml. Proč taky ,že jo? Voldík a jeho špatný úmysl se rychle přibližovali k nevinnému Jamesovi.
Pět metrů.



Tři metry.



Dva.




Jeden.




Už jen pár centimetrů.




BUM!



Výkřik!



Bezvládné tělo letící nezadržitelně k zemi.



PLESK!



BUM!


Lucís slítl z košťete.



James se zvědavě otočil.
"Co to bylo?!"
"Álé," mávl ležárně rukou Sirius a potěžkal v ruce pálku.
"Volďas se zase dělal zajímavej a chtěl tě oddělat."
"Díkes, ale toho Potlouku na něj byla škoda," ušklíbl se James a spolu sletěli níž k teď už bývalému pánovi Zla.
Kousek od něj klečel Lucius, který nebyl neschopen slova a zíral na mrtvé tělo svého mistra.
"No fujjj to je hnus!" ušklíbl se Remus.
Petr ze sebe vydal dávivý zvuk a mizel za nejblišším křokem. ( A pak že křováci nejsouJ).
Najednou Lucík jako v transu vyskočil, popadl Siria za ramena a začal jím třást, seč mu síly stačili. Sirius ho lehce od sebe odhodil a spolu s klukama se vydali zpět do hradu.
"TO JE VŠECHNO!?" zařval za nima Lucius.
"JÁ SE KVŮLI NĚMU PONIŽUJU A TY HO PROSTĚ JENOM SEJMEŠ POTLOUKEM JAKO BY TO BYLA NĚJAKÁ DEBILNÍ HRA!!!"
Sirius se ležárně otočil a s úsměvěm odpověděl.
"Jo, Lucíku, překvapuje mne, že tě to ani jednou nenapadlo."
James se pobaveně ušklíbl a zvedl své koště.
"Tak…myslíš, že bys teď mohl jít zavolat Bystrozory, aby tohle odklidili někam do popelnice?"

Pak společně odkráčeli směr Bradavický hrad.

Na druhý den

"Bradavičtí prváci zabili slavého Pána Zla!" hlásal titulek Denního Věštce.
"Ti z toho nadělaj aféru," pozvdechl si Sirius a opatrně se rozhlídl.
Teď se Poberti stali slavnými a celé Bradavice na ně koukaly s obdivem a jakousi úctou.
Sirius na sobě cítil pohledy všech dívek a měl co dělat ,aby ho to nechylo chladným. Vždyť každý kluk má rád pozornost opačného pohlaví.
James byl taky spokojený, protože Lily uznala, že je docela fajn kluk a stali se kámoši.
A Remus? Ten všechno to dění pozoroval zpoza knížky a pobaveně se usmíval.

The Happy End
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Medisn Medisn | Web | 12. října 2009 v 18:44 | Reagovat

Tak u tohohle jsem se pobavila:-D

2 Tea-si SB♥ Tea-si SB♥ | Web | 12. října 2009 v 21:35 | Reagovat

prostě úža :DD - už vidim brumbála u telky u Zoufalých manželek :DDDDDD

a Voldemort sejmutej potloukem XD

3 Paddy Paddy | Web | 13. října 2009 v 9:15 | Reagovat

:D

4 Janča Janča | 13. října 2009 v 19:48 | Reagovat

Je to super:D:D ......příště ti zadám něco ještě šílenějšího:D:D

5 Šílenej Šílenej | Web | 26. ledna 2010 v 21:44 | Reagovat

bože to byla ptákovina :D ale v dobrym slova smyslu, takže to nechápej zle :D  :D

6 Black Star Black Star | E-mail | Web | 23. února 2010 v 21:49 | Reagovat

rehooooooooooooooooooot .. ak zajtra budem mať kvôli tebe svalovku na brucho, nepraj si ma! smiala som sa, až mi foter skoro zobral notebook! peckovka! 8-)

7 Moony Moony | Web | 24. února 2010 v 20:28 | Reagovat

tak to je naprostá nádhera prostě to stojí za to xD ty hlášky... smrt voldyho potloukem xD jen tak dál:-D

p.s. ty Paddyodkud ty seš?:-D že máš v povídce třinecký gympl?:-D :-P

8 Beltrix Beltrix | Web | 22. ledna 2011 v 12:29 | Reagovat

Perfektní!! Já ci taky plyšovýho vlka!! A ci a ci a ci!!! :-D

9 Koki Koki | 31. prosince 2011 v 10:37 | Reagovat

Fakt perfektní. Brumbál v županu se srdíčkama co sleduje zoufalý manželky. :D

10 Lexie Lexie | 11. ledna 2012 v 21:29 | Reagovat

Úůůůůůůůůžasný!

11 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 24. června 2012 v 20:26 | Reagovat

Prej: Lucius Malfoy (čti největší debil na světě)!!!!!!!! XXXXDDDD Brumla v srdíčkovaným županu a Zoufalky?! Naprosto dokonalý! A taky ,,Hodnej Lucík!"!!!!! A dále... ,,Ti z tho nadělaj aféru!"!!!!!!!! :DDDDDD Jo a.... taková malá technická... GPS by v Bradavicích nefungovala, protože je na baterky... A TV taky ne... Když je na elektřinu...Pardon za rejpání... :-x

12 Clockan Clockan | 24. července 2014 v 19:49 | Reagovat

"Dostaneš novej obojek Lucíku." "HAF" :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy