Nesčetné otazníky

24. prosince 2009 v 16:18 | Paddy |  Angie Potterová
Příjemné čtení

.
.
.
.
.
.
.



Nesčetné otazníky


Pár dalších dní jsme jen tak blbli na sněhu, hráli hry-
no prostě jsem se chovali jako malí.
A přesto všechno se zde našel i čas na naše srdeční problémy. Sirius se mnou nepokrytě flirtoval a i Remus po mě házel pohledy.
Najednou jsem se, i když nechtěně, ocitla v milostném trojůhelníku, ze kterého není jiné cesty ven, než jednomu z nich ublížit, ale to já nechci.
Proto jsem se je rozhodla v tomhlenctom ignorovat.
Aspoň zatím - než si udělám pořádek ve vlastní hlavě.

Naštěstí prázdniny už skončili a my se vrátili do školy, kde, jak doufám, od nich budu mít chvíli klid.
Ale to jsem se šeredně mýlila.

Hned po příjezdu si nás do společenky sezvala Megoška a na to, že jsme právě přijeli z prázdnin, vypadala nesmírně vážně.
"Utište se prosím vás. Chtěla bych vám říct něco velmi důležitého," zvolala a v hlase se ji odrážela šílená únava a všechny starosti, o kterých my studenti neměli ani páru.
Po chvíli už byl ve společence docela klid a tak začala.
"Před Vánocemi byla vážně zraněna vaše spolužačka Anne Herttová a museli jsme ji převést ke Sv. Mungovi. Nechtěli jsme vám kazit prázdniny, ale teď vás vybízím k větší opatrnosti. K útoku na její osobu totiž došlo tady na hradě. Bohužel zatím netušíme ,kdo za tou špinavostí stojí, ale pracuje na tom celý učitelský sbor." Všichni zaraženě mlčeli, dokonce ani Poberti se nebavili.
Anne byla o rok mladší než my, ale byla to strašně milá holka. Všem vždycky ráda pomáhala a vůbec byla dost oblíbenou.
Proto námi tohle zjištění otřáslo.
"Dávejte na sebe pozor. Nerada bych vás viděla na nemocničním křídle. Jinak vám přeju všechno nejlepší do nového roku," vyloudila nucený usměv a zmizela za portrétem.

Mlčky jsme se rozcházeli za svými úkoly.
Spolu s Poberty jsme si posedali do křesel u krbu a jeden na druhého zničeně koukali.
"Kdo myslíte, že za tím stojí?" ozval se po pár minutách šeptem Sirus.
"Možná Belatrix," ozvala se zamyšleně Lily.
"Proč myslíš, že v tom má prsty moje sestřenka? Vím, že je to potvora, ale někoho málem zabít? To se mi nezdá," odporoval Sirius i když bylo vidět ,že nad tím uvažuje.
"No nedávno jsem je viděla ,jak se šíleně pohádaly. Zdálo se ,že po sobě skočí, když tam vlítnul Filch," pokrčila rameny Lily, pohodlně se opřela o Jamese a dál zírala do ohně.
Zase bylo ticho.
Každý z nás ale uvažoval o něčem jiném.
Trochu jsem se v myšlenkách zatoulala k tomu svému problému.
Remus nebo Sirius? Komu dát přednost? Oba jsou úžasní a tak rozdílní. Proč se museli zabouchnout zrovna do mě? Teda né, že by mi to řekli, ale jejich pohledy mi stačily. Co mám dělat? Jak se rozhodnout a ani jednoho z nich nezranit? Nechci aby si odmítnutí vzali nějak osobně. Ale koho mám vůbec ráda? Co z těch citů je opravdu láska? Sakra, jsou to mí přátelé! A taky tak se k nim budu chovat!
"Helec já už půjdu spát. Jsem dost utahaná."
"A co večeře? Ty nemáš hlad?" zeptala se mě udiveně Lilly.
"Ani né. Tak dobrou!" mávla jsem a zmizela na schodišti.

Padla jsem na postel a myšlenky mi začaly pěkně vířit.
Remus?
Sirius?
A teď ten útok! Kdo by byl něčeho takového schopný?
Co si pamatuju nikdy v Bradavicích k žádnému útoku nedošlo, tak co je tentokrát jinak? Ano říká se, že Lord Voldemort nabírá na síle, ale ohrozit školu?
Ne to je blbost! Vždyť je tady Brumbál!

Buch! Křach!
"Psst, Angie už spí."
"Promiň, já nechtěla. Ale sem strašný nemehlo."
"Jo to vidím," uchechtla se Lil.
"Hele nech si to!"
"Psssssst!"
"Klídek Lil, já už jsem úplně vzhůru," ušklíbla jsem se a pak mi zrak padl na nějakou cizí holku. No musím uznat ,že nevypadá špatně. Blond vlasy po ramena, medové hřejivé oči ..... sakra ,proč mi je tak povědomá?!
"Ehm... tohle je Viktorie Maurenová, naše nová spolubydlící," ozvala se první Lil.
"A Viki ... tohle je Angie Potterová."
"Jo dík, představit se umím i sama. Tak vítej v pokoji šílenců," zašklebila jsem se na Viki a zpátky si lehla, jakože půjdu zase spát.
"Počkej - tebe ani nezajímá, jakto že se tu Viki objevila?" zeptala se mě nechápavě Lil.
"Chce se mi spát - dobrou!" odsekla jsem a zatáhla za sebou závěsy.
"Omluv ji prosímtě. Normálně taková není," zašeptala Lil, ale stejně jsem ji slyšela.
"To je dobrý. Taky bych nebyla zrovna nejmilejší, kdyby se mi někdo nasáčkoval do pokoje," odpověděla stejně tiše Viktorie.
Vrrrr.
Je to milá holka, tak proč mě dokáže tak lehce vytočit?
Nééé! Otázek je už moc a nikde žádná odpověď.
Je načase s tím něco udělat!



 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Luckie Luckie | Web | 26. prosince 2009 v 17:09 | Reagovat

wow ty tuhle povídku docela rozjíždíš :-) další postava...

2 Elairre Elairre | Web | 30. prosince 2009 v 22:26 | Reagovat

ou takt o jsu zvedava kdo to je

3 Moony Moony | Web | 26. února 2010 v 22:42 | Reagovat

výborně další oboba do povídky :-) super

4 Šílenej Šílenej | Web | 1. června 2010 v 15:13 | Reagovat

nová holka? ajééé

5 Beltrix Beltrix | Web | 15. července 2010 v 11:51 | Reagovat

No a vypadá to, že milostný trojúhelník bude vyřešen.

6 Prongs Prongs | Web | 16. listopadu 2010 v 16:02 | Reagovat

no toto...zajímavé... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy