Probuzení

5. února 2010 v 19:05 | Paddy (konzultant Moony) |  Angie Potterová
Zdravím všechny!
Tak jsem se zase jednou dala do přepisování. Další kapitola k Angie je tu!



Probuzení


Všude kolem mě byla hustá mlha. Zdálo se mi, že slyším hlasy, ale jednotlivá slova jsem rozeznat nedokázal. Snažil jsem se otevřít oči, ale víčka byla tak těžká.
Chvíli jsem proti nim bojoval a pak se zase vše ztratilo v mlze.

Znovu jsem napůl přišel k vědomí. Trvalo to příšerně dlouho než zase začala mlha řídnout.
Pootevřel jsem oči.
Byla tma, ale i tak jsem mohl rozeznat obrysy některých předmětů.
Co dělám na ošetřovně? Áááá co se zas do kelu vysmolilo!? Proč zas mám trčet tady?!
Na fakt - co se stalo?
Snažil jsem si vybavit důvod mého pobytu na téhle nenáviděné místnosti, ale ať jsem dělat, co jsem dělal, odpověď nepřicházela. Bylo to jako by ty vzpomínky byly zavřené za velkými dveřmi a já od nich neměl klíč. Ta nejistota mě znervozňovala. Hrozně moc jsem si chtěl vzpomenout, ale po chvíli mě rozbolela hlava.
Opatrně jsem se rozhlídl okolo.
Po jedné straně byl James s Lili, oba v říši snů. O kousek dál jsem viděl Viki. Z druhé strany seděl na židli Rem, taky v klimbu. Co mě ale zarazilo, byl fakt, že v nemocničním je i Angie.
Sevřelo se mi srdce. Co se jí stalo? Snad to není vážné.
O pár sekund později se ukázalo, že moje obavy byly zbytečné.
Probrala se a otočila se ke mě.
"Dobré ráno," usmál jsem se na ni jemně.
"Dobré Siri, nevíš kolik je hodin?"
"Netuším a je mi to celkem fuk. Trápí mě něco jiného - proč jsme tady? Co se stalo?" upíral jsem na ni oči.
Rázem znejistěla a dívala se na mě takovým ustaraným pohledem.
Tiše si povzdechla a posadila se.
"Ty si vážně nic nepamatuješ?" zeptala se tiše.
Zavrtěl jsem hlavou a dál ji pozoroval.
"Někdo tě napadl. Nevíme, kdo to byl, ani co ti udělal. Měl jsi štěstí, že tě profesor Kratiknot našel. A pak jsme sem přišli my."
Moc mě její sdělení nepřekvapilo. Lehl jsem si zpět na záda a zadíval se do stropu.
"Vážně nic, Siri?"
Znovu jsem nad tím vším zamyslel.
Teď když vím, co hledat, šlo to trochu snáz.
Barevné paprsky kouzel, nejasné hlasy, zmijozelský hábit a .... nevím. Prostě okno.
"Nic moc, jen takové záblesky," pokrčil jsem rameny a nevesele jsem se ušklíbl.
"A co se stalo tobě? Taky tě napadli?" podíval jsem se na ni.
Jen trhla rameny a odvrátila svůj pohled na Rema.
"To je na dlouho. Chudáci, museli si dost vytrpět, když jsme tu skončili oba. Divím se, že je Brumbál neposlal spát."
"Myslím, že se prostě vyhodit nenechali," zašklebil jsem se při té představě.
Koutkem oka jsem zaregistroval nějaký pohyb.
To se probudila Lil a jen, co si uvědomila, že na ni koukám, vyskočila.
"Sirie! Angie! Vy žijete!" vykřikla a už se k nám vrhla.
"No doufám, že si o nás nemyslíš, že bychom vás opustili! To bys mě totiž urazila," zasmála se Angie a o pár sekund později skončila v bouřlivém objetí zrzky.
Trochu jsem se nad tím zašklebil, ale to se mi už okolo krku hodil James.
"Brácha, ty seš v pořádku!!! To je prostě suuuper!!!!"
"Dvanácteráku, ty vole, vždyť mě udusíš," zasmál jsem se a lehce ho od sebe odstrčil, ale než jsem se mohl vzpamatovat, kdoví odnud
se vynořila Viki.
Ještě jsem zahlédl objetí Rema a Angie, ale pak jsem se už naplno věnoval svoji holce. Nic moc ale nebylo, poněvadž ta jezinka v sesterském hávu se objevila ve dveřích.
"Nono tu je nějak veselo," usmála se a hned se k nám rozeběhla.
Měl jsem sto chutí vzít nohy na ramena.
Když po dhouléééé prohlídce, ke svému zklamání, zjistila, že jsme v pořádku, strčila nám po dva lektvary a odběhla pro ředitele.
"Fuj! Jen ,co se proberu, už mě chtěj otrávit," zašklebila se Angie a vlila do sebe dost pochybný obsah malé lahvičky.
S povzdechem jsem to do sebe kopl taky. Chutnalo to ještě hůř než vypadalo, pokud je to vůbec možné.
Pak už ale přilít ředitel a začal výslech.
Když si po dobré půlhodině uvědomil, že stejně nic nevím, propustil nás a navíc nám dal tři dny volna. Juchůůů!
No ani nevíte, jak rád jsem odtamtud vypadl.

Hnedka jsme všichni zamířili do Velké Síně na snídani.
Odněkud se vyrojil Petr, tak divně se na nás koukl a začal se vyptávat.
"Kdes byl celou dobu zalezlý? Víš vůbec, že byl Siri na ošetřovně?" zaútočil na něj James bojovně. "Ale prosímtě, nejspíš se zasek v kuchyni. Nic neobvyklého," mávl jsem nad tím rukou.
Zato Viki se podivně zarazila a prohlížela si Petra s takovou nenávistí v očích až jsem se normálně lekl. Vím, že ho dvakrát nemusí, ale že by to bylo až tak silné?
"Lidi, pojďte! Nebo nic nezbude!" zasmála se Lil a všichni jsme se dali znova do pohybu.




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eldarwen Eldarwen | Web | 5. února 2010 v 20:53 | Reagovat

Ejha, infarkt som skoro schytala na začiatku, ale potom sa to tým "Dvanácteráku, ty vole, vždyť mně udusíš" odľahčilo:D Moc fajn kapitolka, ďakujem za uverejnenie a teším sa na ďalšiu:-)

2 Luckie Luckie | Web | 5. února 2010 v 21:05 | Reagovat

hej super kapitola... ale teď abych se bála, že Angie nebo Sirius, jsou něčím nejmenovaným.... ty ale umíš naštvat... to bude snad poprvé co budu rozmýšlet jak to s nima vlastně je

3 Medisn Medisn | Web | 5. února 2010 v 22:12 | Reagovat

Teda človíčku já si jaksi nemůžu vybavit co se stalo v předešlí kapči jinak kapitolka je super jen se musím jít mrknut do tej předešlej:-D

4 Tea-si SB Tea-si SB | Web | 6. února 2010 v 10:45 | Reagovat

jej jej, tak co se to stalo??? :D
prostě krásný díl  :-P

5 Janie Janie | Web | 6. února 2010 v 14:40 | Reagovat

Páni,no super kapitola  :-D  :-D

6 Moony Moony | Web | 26. února 2010 v 22:56 | Reagovat

wow... :-) zajimavé..

7 Šílenej Šílenej | Web | 2. června 2010 v 10:18 | Reagovat

hlava mi to nebere stejně jako Sirkovi, takže alou na další :-D

8 Beltrix Beltrix | Web | 15. července 2010 v 12:03 | Reagovat

Ta Viky se mi FAKT nelíbí!!!!!

9 Prongs Prongs | Web | 16. listopadu 2010 v 16:38 | Reagovat

Heyy Ta Viky je ňáka divná...ale zní to všecko zajímavě :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy