Oslava vítězství

4. června 2010 v 22:30 | Paddy |  Angie Potterová
A jedna další kapitola k Gie.. Dlouho tu nebyla což?
Tak bych ji chtěla věnovat všem svým Sbéčkům a vůbec všem fajn človíčkům...



Oslava vítězství


(Angie)

Jen, co jsme se objevili v průchodu, přivítal nás ohlušující povyk a něčí ruce nás vtáhly doprostřed dění a hnedka nám do ruky strčili skleničku s Ohnivou Wisky, jejíž původ nebyl zcela znám. Že je to zakázané, nikoho nezajímalo.
"Tak na naše nebelvírské, naprosto skvělé a ojedinělé mužstvo," pozvedl Sirius slavnostně sklenku.
"A ženstvo," dodal rychle, když jsme Katii na něho vrhly vražedný pohled. 
"Každopádně na vítěze!" křikl a ostatní se přidali.
A zatímco si všichni připíjeli, my jsme se prodrali přes ten dav k Lily.
"Byli jste fakticky úžasní. Pěkně jste to Mrzimoru natřeli," usmíval se Sirius.
"Však taky máme dobrého trrenéra," ušklíbla jsem se a hodila jsem pohledem po bráchovi.
James se jen usmál, ale to už nás Sirius táhl na taneční parket.
Kdoví odkud splašili magneťák, ale tvarem nebezpečně připomínal Norrisku. Aspoň k něčemu ta kočka je.
S tím tancem to asi nebyl dobrej nápad. Vidět takového Petra tancovat, to je vám zážitěk. To se umlátíte smíchy. Sirius s Viki se svíjeli v neuvěřitelných kreacích uprostřed
parketu a zařídili tak skvělou zábavu pro všechny přihlížející. James si urychleně odtáhl Lily, tak jsme taky neváhali a šli tancovat.
"Dneska jsi byla vážně jednička," usmál se na mě Remus mile a políbil mě. Přitulila jsem se k němu a dál se houpala v rytmu hudby. Byla jsem prostě spokojená.

Čas pokročil, alkoholu drtivě ubylo. Mám pocit, že Sirius byl asi dvakrát v Prasinkách pro doplnění zásob. Taky to tak vypadalo.
Většina lidí už jen tak posedávala, případně polehávala po společence. Sirius i James byli už silně pod parou, ale zdálo se, že to Lily nevadilo. Mám dojem, že ani ona nebyla úplně střízlivá.
 Já toho raději moc nepila, bo by mi jak minule zas bylo blbě. A pokud vím, ani Rem se jejich popíjení nepřidal. Prej, že aspoň někdo musí bejt střízlivej.
 Každopádně mu to ale nezabránilo v tom, aby si mě odvedl do Komnaty nejvyšší potřeby. No co vám budu povídat. Noc byla žhavá...

 (Remus)
Když jsme se ráno vrátili do společenky, uvítal nás šílený bordel plus chrápání některých opilců.
Když jsme shledali, že tam kluci nejsou, odebrali jsme se každý do svého pokoje. První, co jsem spatřil byl total zelený James. Na vedlejší posteli vyspával Sirius.
 Potichu jsem přešel k Dvanácterákovi a položil mu ruku na rameno. Viditelně se mě lekl.
"Co ste včera proboha vyváděli?"
"Mno to bych taky rád věděl," usmál se mdle James.
 "Vás tak nechat chvíli bez dozoru," povzdechl jsem si a posadil se k němu na postel.
Chvíli bylo ticho.
"Bez dozoru? Tys byl kde?" zeptal se opožděně James.
Jaj jeho inteligence právě klesla na nulu.
"S Angie," usmál jsem se tajemně a s ďábelským nápadem jsem se začal přehrabovat ve svém kufru, ve snaze najít foťák.
"Aha."
Když jsem se konečně dokopal naspod mého objemného zavazadla, našel jsem, co jsem hledal.
"Jak s Angie?" ožil najednou James a vyskočil na nohy.
"Děláš blbého nebo ti to opravdu nedochází?" zeptal jsem se ho už mírně zmateně. James nikdy nepatřil k těm nejbystřejším, ale že by až tak?
 "Jestli ji nějak ublížíš, tak si mě nepřej," zabručel ještě a pak mu zrak padl na foťák v mé ruce.
"Co chceš dělat?"
Mlčky jsem ukázal na Siria a podal Jamesovi hůlku. Ihned je rozzářil a nadšeně přikývl.
"Na tři," kývl jsem.
"Raz."
 "Dva."
 "TŘI! AUGAMENTI!" švihl James hůlkou a rázem se Sirius probudil.
 O pár vteřin později už náš drahý kamarád ležel na zemi zamotaný v závěsu zlitý od hlavy až k patě.

(Sirius)
"KTEREJ VŮL?!!!" zařval jsem na své nejlepší kámoše a snažil se dostat z této neuctivé pozice. Korunku tomu ale nasadil Moony, který kdoví odkud přitančil a vyfotil mě. Ten blesk mi snad vyškvařil díru do palice.
"Co to do háje děláš?" vyjel jsem na něho a zděšeně se mu pokoušel ten ďáblův vynález vzít. Bohužel když jste zamotaní v závěsu, jde to dost blbě.
"To je na občanku," usmál se nevinně a kliďánko se posadil na postel, aby se dál mohl bavit mou bezmocí.
 Nakonec jsem se z toho dostal sám. Rozhlédl jsem se po místnosti.
"Páni, tu je ale svinčík," hvízdl jsem uznale.
"Když jsem včera odcházel, byl tu celkem pořádek. Kdoví, co jste tu vyváděli," pokrčil rameny Moony.
"Co se vlastně včera dělo?" zeptal jsem se zmateně, když jsem si uvědomil, že si to vlastně nepamatuju.
"Mno co já vím, tak ses vsadil, že vypiješ deset lahví ležáku," ozval se James.... sakra, mám okno. Jakže mu to říkáme?
"No ale vypil jich patnáct, Dvanácteráku," přidal se Remus pobaveně.
 A jo! Dvanácterák....... proboha, to je blbá přezdívka. Kdo ji vymyslet? Nebyl jsem to já?...
"Jo, to by dost vysvětlovalo," kývl jsem a raději se urychleně odplazil do koupelny.



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luckie Luckie | Web | 4. června 2010 v 22:38 | Reagovat

:-D  :-D  :-D wow úžasná kapitola... doufám, že naši ještě nespí, ale je to stejně fuk, protože teď od mého smíchu spát nebudou :-D  ;-)  prostě Poberti4ever

2 Šílenej Šílenej | Web | 5. června 2010 v 11:51 | Reagovat

WINNER!!!!! Šílenej konečně po... no radši ani nevědět po jaký době pokořil Angie Potterovou!  to by chtělo metál vzhledem k tomu jak často jí přidáváš, fíha, to byla ale šíchta...

jo a ta akce budíček byla parádní

3 makča makča | E-mail | 5. června 2010 v 21:40 | Reagovat

úžasná kapitolka
Hlavně to s tim budíčkem a nebo sem taky nemohla z toho že magneťák připomínal Norisku :-)A docela bych ráda viděla Petra tančit :-D  :-D  :-D

4 Moony Moony | Web | 12. června 2010 v 20:05 | Reagovat

:-D magneťák ve tvaru norrisky:-D a ranní budíček:-D nechtěla bych:-D

5 Prongs Prongs | Web | 19. listopadu 2010 v 15:59 | Reagovat

Skvělá kapitola...
magneťák ve tvrau norrisové...ehm...a tančící Peter ->> zážitek na celí život xĐĐ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy