Ahojky!
Tak jsem tady.. teda já su tu furt, ale to je teď fuk.... mno takže..
Jestli sem někdy v příštích dnech vstoupíte, nelekejte se, plánuju to tu trochu upravit. Vlčkové se mi sice líbí, ale chce to změnu. To jen tak aby jste nechytli infarkt.
Jinak ke kapitole... je šíleně krátká, jen mě bohužel opustila fantazie... už jen ten název vypovídá o mém stavě. Prostě je to moc krátký a celkem k ničemu a o ničem, ale aspoň něco.
Ps: Belatrix já ti píšu na fb, a ty nějak neodpovídáš. Čím to?
Zatím pa zlata moje
Paddy
V troskách
Hnedka jak jsem se objevil na sídle zasypala mě Bella otázkama.
"V první řadě se uklidni a nech mě vydechnout. Všechno ti povím," poprosil jsem ji unaveně a sesunul se do křesla.
Taky se posadila a visela na mě očima.
"Neví se kdo ministerstvo napadl, ani z jakých důvodů, ale nadělali pěkného nepořádku. Skoro sto mrtvých, množství lidí zraněných. Nemocnice už nestíhá, tak se zapojily
Bradavice. Ministerstvo je napůl zbořené."
Bradavice. Ministerstvo je napůl zbořené."
Zavládlo hrobové ticho.
"A navíc mě jmenovali ministrem. Prej "jste náš národní hrdina tak budete i ministr." Musel jsem to vzít. Jen nevím, co si teď počít," povzdechl jsem si.
"Země je v troskách."
Bella na mě nechápavě koukala, jakoby ji to snad ani zatím nedocházelo.
"Ty seš ministr?"
"Neprosil jsem se vo to," ušklíbl jsem se kysele.
"Tohle všechno je šílený. Člověk by řekl, že je po válce, ale zase se najde někdo kdo to naruší," zašptala tiše a podívala se mi do očí.
"Kdo?" věděl jsem na co se ptá.
"Od nás? Kinsley, Tonks, Lucius a Dolohov. Remus, Ron, Draco a spousta dalších se v nemocnici. Na to jaký to muselo být peklo, jsme na tom dobře."
Bellatrix tiše přikývla a zahleděla se kamsi do dálky.
Nevím, co pro ni Lucius znamenal, ale byl to její švagr. A to nemluvím vo Dracovi.
"Už to ví Narcisa?" ozvala se po chvíli.
Zavrtěl jsem hlavou.
"Vezmu si to na starost," prohlásila tiše a zmizela v plamenech.
Nebránil jsem ji v odchodu. Narcisa přece jen byla její sestra.
S povzdechem jsem se postavil a vydal se zpět na ministerstvo. Nebo aspoň to, co z něho zbylo.
***
Hned po příchodu jsem začal rozdávat úkoly. Jestli se chceme z této šlamastyky dostat, je potřeba jednat. Sehnal jsem si to, co z bystrozorů zbylo.
"Vy," ukázal jsem na prvního, "sežeňte si nějaké volné lidi a zjištěte, která místa jsou prázdná. Budem to muset zaplnit. Vy - sežeňte si lidi a jděte pátrát. Chci vědět, kdo to tady napadl. Vy - taktéž si sežeňte skupinu a jděte pomoct do východní části. Vy a vy - taktéž, skupinu lidí, a jďěte sehnat nějaké dobrovolníky, i kdyby jste měli jít ke známým a probudit je.
je nás málo a každý ruka je dobrá. Vy - jdete s nějakými lidmi pomoct do Bradavic. Ten zbytek - jdetě dolů a pomáhejte všem, kteří to potřebují. Já zkusím sehnat pomoc ze zahraničí."
je nás málo a každý ruka je dobrá. Vy - jdete s nějakými lidmi pomoct do Bradavic. Ten zbytek - jdetě dolů a pomáhejte všem, kteří to potřebují. Já zkusím sehnat pomoc ze zahraničí."
Všichni sborově přikývli a už jich nebylo.
Já sám jsem se vydal nahánět ministry jiných zemí.
No nic, kapitola je sice krátká, ale hodně povedená 
:)
Krátká, ale pěkná. Nějak nevím, jak se k tomu vyjádřit. No, Harry s Bellou to teď nebudou mít jednoduché.