23. srpna 2010 v 14:56 | Paddy
|
Ahojky!
Teď hodně pracuju na nových povídkách, takže jen krátká kapitola ze zásoby.
Zkřížené meče
"Vítám vás na první hodině v novém školním roce. Myslím, že se už známe a představovat se nemusíme. Kdo by si mě přece jen nepamatoval, tak se jmenuju Remus Lupin," usmál se na nás Rem a pak začal s dějinami.
Musím přiznat, že dovedl fakticky zaujmout. Nemuseli jsme poslouchat dlouhé monotónní vyprávění, ani si zapisovat dementní poznámky. Remus dokázal vyprávět zajímavě, vtipně a tak nějak svižně. Občas přihodil i nějakou zajímavost. Nidky bych nevěřil, že mě budou dějiny tak bavit.
A nejen mě. Ze třídy všichni odcházeli v družném hovoru, a kupodivu rozebírali dnešní látku. Chvíli jsme se zdrželi, aby jsme pozdravili Rema. Počkali jsme až všichni odešli.
"Remé! Tys fakt včera překvapil. Netušili jsme, že budete se Siriem učit?" usmíval jsem se na něj.
"To víš, já bych vám to řekl, ale bylo to Siriovo překvápko," pousmál se Rem.
"A myslíte, že jsem jako profesor dějin obstál? Myslím, že dějiny nejsou zrovna oblíbený předmět."
"Tak teď se oblíbenost hodně rychle zvedne," rozesmál se Ron.
"Netušil jsem, že historie může být zajímavá."
"A ty umíš úžasně vyprávět," přidala se Hermiona.
Remus se trochu nejistě ošil a aby skryl rozpaky, tak nás vyhodil s tím, že nestihneme hodinu. Což byla taky pravda.
Přiběhli jsme jen tak tak.
"Já su nějakej Andrex McBrayen. Jak už víte budu učit Péči, tak pojďte za mnou," kývl na nás a už sme šli kamsi do lesa.
Došli jsme na malou loučku.
"Posaďte se. Dneska si trochu přiblížíme rarachy. Nic težkého, ale první hodinu vás nechci zatěžovat," mrkl na nás a tak jsme se každý kecli na zem a čekali.
Nakonec z toho vylezl jakýsi kvíz nebo něco na ten způsob. Tak jsme hnedka ze začátku nasbírali nějaké body.
Lupus nás pustil eště před zvonkem, což samozřejmě nikomu nevadilo.
"Další taková pakáž. Co tu ten Brumbál všechno nepřitáhne," zaslechl jsem Malfoyovo nadávání.
"Ty máš tak co říkat," prskl jsem nazpátek.
"Ale ale Potty, co ty se ozýváš? Seš přece jedním z ředitelových mazlíčků. Podej, přines, aport... jak poslušný čolk," odfrkl si znechuceně a tím mě fakt dožral.
"Nejsem jeho poskok!" zasyčel jsem výhružně.
"Ale si, vždyť to ví každý. Eště ti chybí obojek," uchechtl se Malfoy.
Jedním plavým pohybem jsem vytáhl hůlku a poslal Malfoye na ošetřovnu. Všude po těle mu vyrazily malinkaté chapadýlka. Tohle kouzlo je sice naprosto neškodný, ale není na něj pěkný pohled. Naučil mě to Sal.
"Co zas vyvádíte!?" křikl Lupus a přiběhl k nám.
"Potter na mě zaútočil," zafňukal Malofoy a držel se za obličej.
"Ale vy jste ho provokoval. Máte školní trest, oba! Dnes večer, tady!"
Pobaveně jsem se uchechtl. Malfoy už i se svými gorilami zmizel na ošetřovnu.
"Večer pokecáme," sykl mi do ucha Lupus a s úsměvem se vypařil do lesa.
"To si musí hnedka první den vydobýt trest? Ty bys asik bez toho nevydržel," posteskla si Miona, ale nějak víc to neřešila. Možná už konečně pochopila, že to nemá cenu řešit.
Vydali jsme se na přeměňování. Dokonce jsme do učebny přišli včas.
Megoška tam vletěla jako vichřice a hnedka se zajímala, kdo chybí.
"Pan Malfoy je kde?" prskla a podezíravě si nás měřila. Nechápu, proč koukala zrovna na mě. "Nebylo mu doře, tak šel na ošetřovnu," ušklíbl jsem se.
"A pánové Grabe a Goyle?"
"Ti šli s ním."
"No dobrá. Tak začneme s učením. Letos toho musíme zvládnout opravdu hodně, takže se do toho vrhnem po hlavě."
Je super! Prej Potty : Nechápu proč koukala zrovna na mě. xD To bylo nejlepší. Těším se na další :)