Kluci v akci aneb hrnečku vař!

27. dubna 2011 v 19:25 | Paddy |  Angie Potterová
Ahooooj!
I´m alive! I´m back! Meanwhile...
Zřejmě nemá se cenu omlouvat, stejně většinou to je ze stejných důvodů, jakožto škola atd. A navíc myslím, že stejně mnoho lidí tyhle úvodní kecy nečte.

V minulých dílech jste četli:
Na nádraží nadobro skončila jedna etapa jejich života. Druhou teprve rozjeli celkem skvěle. V Ewelmu se už zabydleli. Dozvídáme se taky, že si Sirius opatřil motorku, i když trochu neobvyklým způsobem. Zatím vše vypadá na poklidný život v zapomenuté kouzelnicé vesničce.

Kluci v akci aneb hrnečku vař!

(James)
"Budičééééééék!" zařval jsem Siriovi do ucha a né zrovna šetrně jsem s ním zatřásl. Jenže ze zkušenosti vím, že i tohle je na Tichošlápka málo. Popadl jsem ho za ruku a stručně ručně jsem ho stáhl z postele. Sirius cosi zabručel, posadil se a ospale mžoural po pokoji.
"Co mě budíš?"
"Protože je ráno a my máme hromadů práce před sebou," ušklíbl jsem se na něj.
"Kolik je hodin?" zabručel nevrle a vyškrábal se zpět do postele.
"Bude osm."
"Co? Si ze mě děláš prdel? Copak jsem slípka, abych vstával za svítání?" vrčel Sirius a zpátky zalezl pod peřinu. Těžce jsem si pozvdechl.
"Nechceš helpnout?" ozval se za mnou Remův hlas. Otočil jsem se na přítele. Stál ve dveřích, vesele se šklebil a v ruce třímal hůlku. Hned mi docvaklo, co má v úmyslu a přikývl jsem.
Nato Remus v pokoji rozpoutal sněhovou vánici. Samozřejmě stačil Siriovi strhnout peřinu, ale pak musel rychle zdrhat. Sirius se probral až neuvěřitelně rychle. A když se navíc proměnil do své zvěromágské podoby, neměli jsme sebemenší šanci. Jedním skokem povalil Rema na zem a teď na něho vítězně koukal.
"Fuj Siriusi! Oslintávat mě fakt nemusíš!" zašklebil se Remus zhnuseně a odsunul ze sebe psí tělo. Sirius na něj uraženě štěkl a proměnil se zpět.
"No když si konečně vzhůru, můžeš skočit s Remem na nákup," nabídl jsem mu dřív, než se stačil znovu vypařit.
"Počkej, počkej na mě pomalu brácho! Nejdřív nutně potřebuju dvě S!" ohradil se Sirius.
"Dvě S?" zdvihl Remus nechápavě obočí. "To jako Severuse Snape?"
Teď se po něm Sirius vrhl v lidské pobodě a znovu oba skončili na zemi. Tentokrát ale zápas vyhrál Rem, obral Siria i o hůlku a teď s úsměvem čekal, co bude dál.
"Jaký dvě S?" zeptal jsem se teda. Sirius se mračil na celej svět.
"Sprchu a snídani!"
"Nevrč Tichošlápku! Takovej pěknej den. Trochu optimismu do života," pobídl ho Remus.
"Já jsem pesimista," zavrčel Sirius a vydal se nahoru.
"Nepovídej? Od kdy?" podivil jsem se.
"Od narození!" křikl a zmizel v patře.
Nechápavě jsem koukl na Rema.
"Co mu zas přelítlo přes nos?"
"Soudě podle té jeho výborné nálady stádo hipogryfů," pokrčil Rem rameny a zapadl do kuchyně. Ještě jsem se jednou ohlédl a následoval jsem ho.
O pár minut se k nám připojil i Sirius. Sice se ještě pořád tvářil jak kyselá okurka, ale už na všechny neštěkal.
"Holky odjely kdy?" zeptal se po chvíli.
"Netuším. Když jsem vstával, tak už byly pryč," pokrčil jsem rameny.
"Co že vlastně máme vařit?"
"Máme tu připravenou kuchařku a pár rad. A že prej si poradíme," pokrčil Remus rameny.
"Okej!" ušklíbl se Sirius. "Takže Jamesi koukni se do tý chytrý knížky, co potřebujem a hnedka můžeš s Remem vyrazit všechno sehnat. Já si zatím dám sprchu."
"Héj! Nakupovat jsi měl jít ty!" zaprotestoval ihned Remus.
"Ale Moony, takhle je to přece rozumější. Ty se v mudlovském světě vyznáš skvěle. Navíc já jsem před chvíli vstával a vzhledem k tomu, jak nešetrně jste mě vzbudili, není fér, abych teď někam chvátal. A když se James učeše možná bude vypadat i jako člověk, což se o mě zatím říct nedá. Já bych jen zdržoval."
"Fajn," povzdechl si Remus, ".. ale jestli zas sežereš všechno na co přijdeš, tak si mě nepřej!"
"Neboj, na mě je vždycky spoleh," zazubil se Sirus nevinně.

******

(O dvě a půl hodiny později)
Zámek konečně cvakl. S povzdechem jsem se odplahočil do kuchyně, kde jsem odložil nákupní tašky. Remus mi byl v patách.
"Halooo! Kámo, kde jsi?" zařval jsem hlasitě. Odpověď jsem nedostal. Dům setrvával v tichosti. Pokrčil jsem rameny a mávnutím hůlky jsem vybalil obsah tašek na stůl.
"Se zas zdejchnul," ozval se unaveně Remus.
"Co?"
"Že Sirius dostal záchvat paniky z představy vaření a raději se kdesi zdekoval."
"No dovol?" ozval se ode dveří rozespalý hlas.
"Tss! To snad nemyslíš vážně? Jeden se tu může ztrhat a ty vyspáváš!" hlesl jsem.
"A kde jste prosím vás byli?! To jste šli ty brambory sadit nebo co?" vyjekl Sirius.
"Ale..," mávl rukou Rem, "...kdyby sadit. Ale tady James trpí sklerózou!"
"Moc neremcej. Však jsem se vraceli jen třikrát!" bránil jsem se.
Sirius se na mě jen vesele zašklebil.
"Moc se nesměj. Teď je řada na tobě!" pobídl jsem ho.
"To jste ještě něco zapoměli?" vyvalil oči.
"To né, ale brambory se samy neoškrábou a neuvaří," usmál se nevinně Remus.
"Vsadíš se?"
"Raději ne. Vsázet se s tebou není zábava, ale hazard se životem," odmítl Remus pobaveně.
Sirius obrátil pohled na mě, ale když jsem taky odmítl, jen si povzdechl, vytáhl hůlku a pár švihnutím se náš budoucí oběd dostal do hrnce a začal se vařit.
"Ehm Siri, hezký, ale co s tou slupkou?" ozval se nejistě Remus.
"To se poddá," pokrčil rameny Sirius a rozhlížel se po ostatních surovinách a jasnou otázkou ve tváři.
"Mno.. máme upéct kuře. Takže... takže...," začal jsem a zalistoval jsem v knize. Než jsem stihl najít příslušnou stranu, Sirius mi knihu vytrhl.
"Kuchařka je pro ženský. Chlapi si poradí sami," ušklíbl se vesele.
"Fajn, tak naviguj!" pobídl jsem ho se smíchem.
Sirius se zatvářil šíleně vážně, načež jsme málem pošli smíchy.
"A dost chlapci, tohle je vážná věc," napomenul nás Sirius a skvěle imitoval Křiklu, což vyvolalo jen další výbuch smíchu.
"Takže - pečené kuře. Trouba?"
"Seš ty," dodal Remus.
"Ale kuš! Troubu máme! Kuře?"
"Máme," odpověděl jsem poslušně.
"Pekáč?"
"Hmm..."
"To je ano nebo ne?" dožadoval se Sirius odpovědi.
"Něco mezi tím. Pekáč by byl, otázkou je kde," povzdychl jsem si a dal se do hledání. Remus se ke mě brzy přidal.
"Krucinál, proč ty ženský musí mít v kuchyni takovej bordel? To nemůžou mít všechno hezky po ruce?" postěžoval jsem si po pár minutách bezvýsledného pátrání.
"Accio pekáč!" křikl Sirius pobaveně. O pár vteřin později jsme měli i příslušnou nádobu.
"Dobrý nápad," zabručel jsem.
"Jestliže máme troubu, kuře i pekáč, tak v čem je problém pánové?" usmál se vítězně Sirius.
Netrvalo dlouho a zmiňovaná drůbež se nacházela v troubě. Nadšeně jsme se po sobě podívali.
"Co říkáte chlapi, zvládnem dezert?" zeptal se vesele Sirius.
"Že váháš!" přikývl jsem.
Remus vyštrachal jakýsi recept a dali jsme se do práce.
Všechno probíhalo celkem hladce, jen s vejci jsme se trochu sekli, neboť jsme se nemohli dohodnout na jejich stavu. Sirius byl zásadně pro vařená, ačkoliv Remus vedl hlasité protesty. Nakonec jsme se dohodli, že tekutý stav bude přece jen lepší, ale že skořápky raději odstraníme.
"Vejce v míse! Co dál?"
"Jeden... čokl? Jeden čokl v prášku," ozval se zmateně Remus.
"Cože? Čteš správný recept?"
"Jo, je tu psané jeden čokl v prášku!" obhajoval se vehmetně Remus.
"Sirie?" otočil jsem se pobaveně na kamaráda.
Zřejmě tušil, co se mě napadlo, proto prudce zavrtěl hlavou a raději se vrhl k Removi, aby se přesvědčil o správnosti jeho slov. Po několikaminutovém luštění nečitelné hatmatilky se vítězně usmál.
"Je tu psáno čok. p. v prášku! Neumíš ani číst!"
"Já za to nemůžu! Jeto děsná čmáranice!" odsekl Remus.
"A když seš tak chytrej, co to znamená?" ozval jsem se.
"No hádám, když se to jmenuje pudingová bábovka, že to bude puding," ušklíbl se samolibě.
"Fajn, hoď to tam!" kývl na mě Remus.
Poslušně jsem provedl, co mi bylo kázáno, ale to už se Sirius chopil míchání, takže jsem se raději klidil do úkrytu. Musím přiznat, ač nerad, že jsme tu způsobili pěkný svinčík. Naštěstí jsme bez velkých obtíží dostali těsto do formy.
"Kluci, nezdá se vám, že se něco pálí?" zeptal se opatrně Remus.
Ihned jsme se vrhli k troubě. Pohled, který se nám naskytl, když jsme vytáhli pekáč, nebyl dvakrát k smíchu.
"To se spraví!" prohlásil Sirius optimisticky.
"To bych rád věděl jak."
Než jsem to stihl doříct, Sirius tasil hůlku a s rázným Reparo zamířil na spáleninu, která dříve bývala kuřetem. Čekal jsem všelico, i nějaký ten výbuch, ale dvounohý, ba co víc živý opeřenec mě překvapil. Hlavně když si jen tak vstal z pekáče a dal se na zběsilý úprk. Ze šoku, který jsme utrpěli všichni, jsme se podivuhodně rychle vzpamatovali a jali jsme se chytat to nebohé zvíře.Sirius se s divokým výkřikem "Chyťte večeři! Utíká nám jídlo!" vyrhl po slepici. Bohužel pro něj slepice včas uskočila.
"Chytils zajíce?"
"Neřehtej se a pojď mi pomoct! Kdo nechytá, nežere!" odsekl Sirius a tak jsme se vydali na lov.
S čím žádný z nás nepočítal, bylo IQ toho zvířete.
"Je to je pták! Není možné, aby byl chytřejší než my!" oddechoval tězce Sirius.
"A nebylo by prostě jednodušší koupit jinou?" ozval se zmoženě Remus.
Návrh byl jednohlasně přijat. Tentokrát jsme do obchodu poslali Siria a modlili se, aby nezapoměl pro co vlastně jde. Naštěstí byl zpět do pár minut. Tentokrát už šlo všechno rychleji.

****
"No vidíte! Ještě párkrát a budem profíci!" ušklíbl se Sirius vítězně, když jsme později vytáhli z trouby dozlatova upečené kuřátko. Dokonce jsme během pečení stihli trochu uklidit. Musím přiznat, že to bylo tak akorát včas. V krbu se rozhořel letaxový oheň.
"Ahoooj!" vrhli jsme se k holkám.
"Čau.. no wow, barák ještě stojí!" rozesmála se Gie vesele.
"Co si o nás myslíte? Vaření je brnkačka," usmál se sebejistě Sirius.
"Vážně?" zvedla Lily pochybovačně obočí.
"Jasně. Hele určitě jste unavené, takže sednout a my vám to přinesem," usmál jsem se na ně.
Proti tomuhle samozřejmě neprotestovaly a zamířily ke stolu. Večeře už proběhla v poklidu. Naštěstí. Holky si nás celkem pochyvalovaly a že prej teď budem vařit pravidelně. No s tím bych moc nepočítal, upřímně jsem rád, že to mám za sebou. Nakonec jsme večer zakončili u láhve dobrého vína. Holky pokecaly o svém dnu, my jsme se raději o tom našem moc nezmiňovali.
"Jste dobří. Nečekala jsem, že to vůbec přežijete," usmála se Angie.
Jen jsme se na ni usmáli.
"Můžete mi něco prozradit? Kde se tu vzalo tolik peří?" zeptala se se šibalským úsměvem Lil.
"To víš - teď letí chlupatý sovy," ušklíbl se vesele Sirius.
"Kvoook?" ozvalo se kdesi z druhé strany pokoje.



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luckie Luckie | Web | 27. dubna 2011 v 19:53 | Reagovat

"Kvoook?"  :-D  :-D  :-D
úžasná kapitola... už jsem se jí nemohla dočkat! jsem ráda, že jsi ji přidala, člověk pak příjde na takové hezké myšlenky :-)

2 Moony Moony | Web | 27. dubna 2011 v 21:39 | Reagovat

xD že to přežili tak to se divím :D:D xD no ale že dali napoprvé kuřátko klobouk dolů :D ale ten konec mě dostal :D:D kvook:D ááá :D

3 Eldarwen Eldarwen | 28. dubna 2011 v 16:51 | Reagovat

Holka moje zlatá!:-D Tak toto bol luxus!!!:-D Kvook? xD

4 makča makča | 29. dubna 2011 v 14:41 | Reagovat

tak to bylo super!!! čekání se vyplatilo prej dvě S? To jako Severus Snape? :-D :-D :-D a opeřený kuřátko bylo taky skvělý :-D a eště mě dostalo Kde se tu vzalo tolik peří? To víš teď letí chlupatý sovy. :-D :-D a eště Kvook :-D :-D eště teď mě bolí břicho:-)

5 R.Z. R.Z. | E-mail | Web | 29. dubna 2011 v 19:14 | Reagovat

Prej:
Dvě S, to jako Severus Snape, a Kvook?
:-)
Já tě obdivuju... :-)

6 Šílenej Šílenej | Web | 30. dubna 2011 v 10:56 | Reagovat

výtlem!!! část o pekáči a pak to konečný kvoook, no já nemužu :D  :D paráda!

7 Lily Lily | E-mail | Web | 30. dubna 2011 v 14:51 | Reagovat

Úžasný paddy !!! :) Nádhera,ikdyž na to jak říákáš nemáš moc času..vždy je to skrátka perfektní a tokle nebylo vyjímkou !!! Kvook ? - to nemělo chybu ;-)

8 Leeya Leeya | 2. května 2011 v 22:02 | Reagovat

Část o pekáči, čokl v prášku :-D :-D, a nakonec Kvook? :-D

9 Black Star Black Star | E-mail | Web | 29. května 2011 v 17:54 | Reagovat

napíšem niečo, keď ma prejde záchvat smiechu

okej, je to za mnou :P :D .. kvook: kde sa na zemi zobralo to vajce? ja som to nebola :P :D .. úžasná poviedka, oplatí sa čítať

10 Delly Delly | Web | 30. května 2011 v 18:37 | Reagovat

Tak tohle bylo fakt úžasný! :-D  :-D .. šíleně jsem se u toho nasmála :-D  :-D

11 Seky Seky | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 14:54 | Reagovat

Super blog ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy