05. Vlaková tajemství

13. ledna 2013 v 17:09 | Paddy |  Reapers
Ahojky lidičkové,
i když momentálně nic nestíhám, a nic neumím, pustila jsem se znovu do psaní. Tak trochu jsem pokročila s Angie, ale to uvidíte až časem. Zatím tu mám Reaperaky, snad nikdo nebude zklamaný XD

Vaše Paddy


Vlaková tajemství

září 1976

Rozlédl jsem se po nádraží. Nikde jsem ji neviděl a to za chvíli odjíždíme. Najednou mi něčí ruce zakryly oči.
"Ahojky, hádej kdo je?!" ozval se mi u ucha veselý hlas. Shodil jsem její ruce z mých očí, popadl ji do náručí a zatočil s ní po nádraží.
"Myško!! Tolik jsi mi chyběla!"
Vesele se rozesmála.
"Však ty mě taky, ty střapatý pako."
Pustil jsem ji na zem, ale to si ji přitáhl Sirius. S úsměvem ho objala.
"Ahoj Reme," usmála se na posledního našeho člena a popadla svůj kufr. Vydali jsme se rychlým krokem k vlaku, nebo nám to ujede. Livia si dala kufr k nám, ale zmizela s tím, že jde najít holky, ale že později přijde. Takže jsme zase osaměli.
"Co když něco tuší?" ozval se najednou Remus, když zajistil dveře.
"Co tím myslíš?" zeptal jsem se váhavě.
"V dopisech jste něco naznačili a všimli jste si dneska toho jejího chování?! Chtěl jsem ji to říct, ale teď mám z toho strach."
"No jo," zamyslel jsem se, ale pak jsem musel uznat, že je to pitomost. Livia by přece nikoho takhle neodsoudila. Navíc, nám trvalo tři roky než jsme přišli na to, co Removi vlastně je. Nemohla to vědět. To chování byla jen náhoda. Tak jsem to taky Removi vylíčil. Moc ho to neuklidnilo.
"Mám z toho divný pocit," postěžoval si a zadíval se z okna.
"Moony - přiznej barvu! Že tobě se Livia líbí víc než dáváš najevo!" vypálil na něj zčista jasna Sirius, až jsem se lekl. Remus sebou taky trhl a zrudl až po kořínky vlasů.
"Co.. co.. Siriusi! Ty máš taky nápady!" prskl a odvrátil pohled. Mám dojem, že Sirius zasáhl do černého. Než jsme stačili něco říct, objevila se ve dveřích Péťova hlava.
"Čáááááu kluci! Co probíráte?"
"Ale.. Remus se nám zamiloval," mávl rukou ledabyle Sirius.
"Ne! Nezamiloval! Neposlouchej je Péťo, žvaní nesmysly!" vyhrkl Remus
"Na tom přece není nic špatného, Moony. Livia je moc milá holka," ozval jsem se opatrně.
"Ale-já-ji-nemiluju!" zavrčel tiše Remus.
"No táák kámo, přiznej to!" pobídl ho vesele Sirius. Byl vždycky nadšený, když se řešily něčí vztahy, naopak byl velmi mrzutý, když se řešily ty jeho.
"Myslím, že u ní máš šanci - jsi milý, chytrý.. kdo by tě nechtěl!" snažil jsem se ho povzbudit.
"Nemám šanci. Jsem vlkodlak - nezapomínejte na to!" odsekl Rem. Osobně nechápu, proč se to zdráhá přiznat.
"Ha - řekl jsi to!" vykřikl Sirius vítězně a vyskočil na nohy.
"Ty ji fakt miluješ, jen si myslíš, že nemáš šanci, tak se raději držíš dál. Sám jsi to teď řekl. Z toho nevycouveš!"
Remus na něho chvíli zíral a pak schoval obličej do dlaní. Naznačil jsem Siriovi, ať si sedne a zmlkne. Sám jsem se ujal Rema.
"Reme, no tak koukni na mě. Máš náhodou větší šanci než já u Lily a vypadám snad, že se zhroutím? Jde o to, že musíš vytrvat. Holky oceňují vytrvalost."
"Ty pořád věříš, že Lily bude tvoje?"
"Věřím, ale teď jde o tebe. Livia s tebou aspoň kamarádí, ale co já?"
"Ty by ses měl na ni vykašlat," ozval se Sirius.
"Siriusi, nepleť se do toho!" zavrčel jsem tiše.
Sirius zvedl ruce v obranu a dál už mlčel.
"Tak co Reme? Zkusíš to aspoň?" otočil jsem se na něj. Váhavě přikývl.

*************************
Čas značně pokročil a Livia pořád nikde, tak jsem se nabídl, že se po ní podívám. Procházel jsem vlak, nakoukl jsem do každého kupéčka, až jsem na chodbičce narazil na Lily. Už zdálky jsem viděl, že se tváří znechuceně. Tohle bolelo. Proč na mě musí být pořád taková?
"Čau Evansová," usmál jsem se na ni.
Otráveně protočila oči a chtěla co nejrychleji odejít, ale zadržel jsem ji.
"Nevíš, kde je ta malá francouzska?"
"Kdože?" zeptala se nechápavě.
"No ta francouzska, Livian," ušklíbl jsem se.
"A co ta má společného s Francii?" koukla na mě jako bych byl úplný debil. Nechal jsem to plavat a raději z ní dostal, kde vlastně je. Kývnutím jsem poděkoval a vrazil jsem do onoho kupéčka.
"Ahojky lidi!" ušklíbl jsem se na zbytek lidí.
"Zdar Potty, nezabloudil jsi? Lily je venku," uchechtla se pobaveně Cortigová.
"Vím, narazil jsem. Myško...," otočil jsem se na blondýnku, ".. neslíbilas nám něco?"
Nevinně se usmála, pokrčila rameny, přesto se zvedla a vydali jsme se zase přes půlku vlaku zpátky k nám. Cestou jsme narazili na pár vyděšených prváků, tak jsme jim řekli pár slov a pokračovali v cestě. Po pár minutách jsme se konečně usadili u nás v kupé.
"Ty Myško, Evansová neví, že jsi byla ve Francii?" zeptal jsem se po chvíli, protože mi to fakt nedalo. S Lily byly přece nej kámošky. Livia sebou trhla a hodila na mě takový divný pohled. Zachmuřila se.
"A čem to meleš?"
"Mluvil jsem s ní na chodbě a nic neví."
"Vous devriez avoir aucun brainer de quitter la salle," zašklebil se Sirius.
"Me faire taire denas! Mno řekni, že je blbec!" otočil jsem se na Liv.
"Ehm.. jo," odpověděla váhavě a nějak vyplašeně na nás koukala.
Na chvíli se rozprostřelo ticho.
"Ty jsi nebyla ve Francii, což?" zeptal se opatrně Remus.
"A kde bych tak asi byla!? Samozřejmě, že jsem byla ve Francii, mám tam rodinu. Ale mluvili na mě anglicky!" odhradila se prudce Livia.
"Myško, víš přece, že nám se svěřit můžeš," začal jsem opatrně, ale ona vyskočila prudce na nohy a v očích ji najednou vzplál oheň.
"Nic ti do toho není! Nic ti do mě není, sakra! Tak se starej o sebe!"
"Myslel jsme, že jsme kámoši. Pomohli bychom ti."
"Vůbec tě to nemusí zajímat, stejně bys nepochopil!" prskla vztekle a chtěla odejít. Remus rychle vstal a chytil ji za ruku.
"Livian," šeptl jemně.
"Nešehej na mě Lupine!" zavrčela temně a v očích se ji nebezpečně blýsklo. Ten pohled byl tak silný, že mi prolétl mráz po zádech. Šel z ní normálně strach. Remus ji rychle pustil a o krok od ní couvl. Než jsme se nadáli byla pryč. Zůstali jsme v tichosti sedět a hleděli jsme na sebe. Absolutně jsme nechápali, co se vlastně stalo. Pak jsem vyrazil za ní.
Naštěstí jsem nemusel daleko. Narazil jsem na ni hned o pár kupéček dál.
"Livi," šeptl jsem tiše, zatáhl závěsy a přisedl si k ní.
"Copak se stalo?" zepal jsem se opatrně, ale ona zarytě koukala z okna.
"Zlato - vážně se mi nechceš svěřit?"
Několik minut proběhlo v tichosti, pak pomalu kývla.
"Nebyla jsem ve Francii... mám malého bratra. Letos mu bude šest. Já.. naši.. no o nich mluvit nechci -máme jen mudlovskou babičku. Přes léto musím na brigádu, abychom se nějak uživili. A já..," hlas se ji zlomil. Přitáhl jsem si ji k sobě a lehce ji hladil po ramenou.
"Mohla jsi nám to říct. Pochopili bychom to."
"Já vím.. jen.. já nevím. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl."
"Myško, víš že nám můžeš důvěřovat," šeptl jsem tiše.
Mlčky přikývla, otřela si slzy a lehce mě od sebe odstrčila.
"A.. měla by ses Removi omluvit. Nemusela jsi na něho tak vyletět," poznamenal jsem po chvíli.
Bleskla po mě rychlým pohledem a pak se zahleděla zpátky na ubíhající krajinu.
"Asi máš pravdu."
"Asi? O co tady jde?" zeptal jsem se rychle.
Pokrčila rameny a nejistě se na mě podívala.
Rozhodl jsem se to dál neřešit. Kdoví, jestli něco netuší, o Remově chlupatém problémů. To by byl teprve problém. Doufám, že ji nějak přesvědčíme o opaku.
"Dej mu šanci. Když ho líp poznáš...,"
"Okej! Dobře! Tak už pojďme!" přerušila mě spěšně a s tím jsme nakonec opustili kupé.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 LilyE LilyE | Web | 13. ledna 2013 v 20:05 | Reagovat

Páni, pěkná kapča. To jsem ani netušila, že Myška je takhle s bráchou a babičkou a musí je živit. :o) Ale Lily na něj takhle nemusela vyjet, vždyť jí skoro nic neudělal.
Už se těším na další :-)

2 Moony Moony | Web | 13. ledna 2013 v 20:50 | Reagovat

Wooooow... Remy je pako :) Liv nebude taková škaredá na něj :D jako Lily na Jimiho :D :D ale s tím bráškou a babičkou no to mě teda dostalo :(

3 Aelia Aelia | 3. července 2014 v 22:30 | Reagovat

Chudák Myška...i když na Rema být zlá nemusela.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy