Flammacorovi ve vzduchu

29. prosince 2013 v 20:02 | Paddy |  Taková normální rodinka
Tak a teď jsem určitě polovině z vás přivodila infarkt!
No fakt ještě umím psát.
Tohle je taková minikapitola k TNR, to jako v tom duchu Vánoc, dárků a tak....

Věnovaná je jmenovitě m, Kiki, Domeenika, mar, ZuzanQa, Julie Mattysová, Black Star, EliSqWa, Šílenej, Belatrix Black, Bella Black, Janie, Eldarwen, Luckie a pluhtík. A samozřejmě i těm dalším, kteří TNR čtou, jen nekomentují (no připravili se o jmenovité věnování :) )

Flammacorovi ve vzduchu


Probudilo mě tupé žuchnutí polštáře - mého polštáře! - o mou! hlavu.
"No sláva! Na tebe aby jeden měl buldozer!" křikla vítězně ta-co-si-říká-kámoška. Ospale jsem si přetáhla peřinu přes hlavu v dobrém úmyslu pokračovat v předchozí činnosti.
Ve vteřině mi byla přikrývka zabavena.
"A nemysli si, že zase využiješ mou postel," pohrozila mi Lily. "Je zabezpečena kouzly."
"Jsi krutá."
"Tím, že chci tvoje dobro?"
"Jenže tvůj pojem dobra se výrazně liší od toho mého," zamumlala jsem a rozespale se usadila se středu postele. Bavilo mě jen tak mžourat na ten fičák kolem mě. Aneb Lilka a její banda studujících zase vyšilovaly. Ony snad hrají závod, kdo v té studovně bude dřív.
"Vstávej, Patty! Vstávat, umej, oblíknout, najdi učebnici z lektvarů, esej do...."
"Počkat, počkat!" zvedla jsem ruce v obraně. "Hned čtyři pokyny najednou? To je na jednoho člověka trochu moc, ne?"
"Merline, ať to lítá!"
"Ať to lítá," zopakovala jsem po ní tupě. "Ježišmaryja, no jo! Ať to lítá!" vyskočila jsem z postele, málem se zabila o odcizenou peřinu a smykem jsem profičela do koupelny.
"Ale zas nehoří," pousmála se Lily.
"Nehoří, ale bude," zahuhlala jsem s kartáčkem v puse, zatímco druhou rukou jsem se snažila rozčesat ten chuchvalec slepených vlasů. O půlminutu později jsem se už přehrabovala v kufru a hledala něco, co by bylo použitelné.
"Bude? Očekáváš požár... od koho?"
"James."
"Připomínat mi jeho jméno po ránu fakt nemusíš," zamračila se Lily a na pár minut dala pokoj. No přinejmenším dost času na to, abych na sebe narvala rifle a čisté triko. Narychlo jsem přes to hodila hábit, druhou rukou popadla koště a zamířili ke dveřím.
"Hej! Kam jako jdeš?"
"Konkurz!" stihla jsem křiknout mezi dveřmi.
"Počkej! To je zbytečné," zastavila mě Vera.
"Proč jako? Pochybuješ, že se na tom udržím?" otočila jsem se na černovlásku.
"James už čtyři roky do týmu žádnou holku nevzal, i když byly dobré," pokračovala Vera klidně. "Jít tam můžeš, ale neveme tě. Nemá rád ženský ve famfrpálu. Prej jsou měkké a vše zdržují."
"Ohó... tak to se chlapeček bude ještě divit," ušklíbla jsem se ďábelsky a vyrazila.
Hned na schodišti jsem se střetla s Jerrym a Siriem. Oba očividně připraveni odejít na hřiště.
"Hele, Stříbrnko-"
"Wtf, co?" skočila jsem Siriovi do řeči. Nervozně sebou ošil.
"No tvoje přezdívka."
"Jo aha, sorry. Mě to po ránu myslí pomalejc. Tak co jsi chtěl říct, ty genie?"
"Líbí? Myslím - přezdívka?" vyzvídal dál zatímco jsme scházeli ty nekonečné schody.
"Mohlo to bejt horší... tak co jsi chtěl. Napínáš jak Evanska Jamese."
Jerry se ušklíbnul, zato Sirius vypadal vážně.
"No ty, famfrpál, a tak dále. Ne že bych ti nevěřil, ale James má pravidlo-"
"Aha - slyšeli jsme. Žádna holka v týmu," přerušila jsem ho znovu.
"A?"
"A co? Dlabu mu na to," ušklíbla jsem se a dali jsme se do běhu.

"O.My. Merlin!" to bylo to jediné, co jsem ze sebe byla schopna vydat po příchodu na hřiště. "Myslel jsem, že pořádá nábor hráčů, vole! Né demonstraci," rozchechtal se Jerry.
S obtížemi jsme se propletli davem - fakt jako nekecám, to nebyla skupina, ale dav. James shromáždil celé Bradavice aj s posilou. Trochu bezradně stál ve středu hřiště a blikal pohledem mezi těmi individuy.
"Brácha, víš že skládáš tým na famfrál a né na rugby?"
"Di se vycpat. Šak já si to zkrotím," strčil do něj se smíchem James a vyhoupl se na koště. Zastavil se pár stop nad náma.
"OČI SEM! KAPITÁN MÁ SLOVO!"
"Krucinál!" trhla jsem sebou. "Chce hluché hráče nebo co?"
Sirius se rozesmál a čekal, co z toho našeho esa vypadne za moudro.
"Pokud vám to ušlo, tohle je konkurz Nebelvírského týmu. Ano slyšíte dobře, nebelvírského. Proto všichni ostatní odchod!"
No, témeř polovina těch imbecilů se s nesmlouvavým mručením zvedla a odešla. To vypadá už slibněji.
"ZMIJOZEL TAKY!" křikl James hlasitěji, kupodivu ho ti tupci poslechli.
"Dále všichni níž než třetí ročník!"
Při tomhle byly protesty daleko hlasitější, ale nakonec přece jen Jamese všichni poslechli. Zůstala u sotva hrstka lidí.
"Super! Tak začneme!" usmál se James, viditelně spokojený sám ze sebou a začal jednotlivě každého zkoušet. Kecla jsem tedy na okraj hřiště a znuděně je sledovala. Trvalo mu přesně tři vyražené zuby, jeden dost bizardní pád a dobrou půlhodinu než našel ucházejícího střelce.
"Fajn, eště mi zbývá najít odrážeče. Minulý rok tu byli bráchové Klienovi. To byli živoucí tanky. Škoda jich," posteskl si James o pauze. Pak zabrousil pohledem ke mě a zřejmě si konečně všiml, že mám koště.
"Počkat! Ty nejdeš do vzduchu, že ne?" zrhozil se ten paroháč.
"To víš, že du. A nemysli si, že mě odtud vykopneš," hraně jsem se na něj zamračila.
"Hele, Tricie, víš, že tě máme rádi-"
"Takže budeme velice rádi, když to dáš a budem moc spolupracovat, to jsi chtěl říct, že jo?"
"Dyť tě jako odrážečku zabijou," povzdechl si James. Koutkem oka jsem zahlédla Siria a Jerryho jak uzavíraj sázky, kdo z nás dvou to vyhraje.
"Stříbrnko, holky hold neberu. Sorry."
"Hele, možná jsem holka, ale dokážu ti klidně nakopat! Takže nezlob."
Stáli jsme proti sobě a měřili se pohledem. Viděla jsem jak váhá, moc dobře si byl vědom, že jsem schopná svá slova splnit, klidně i rovnou tady na hřišti.
"Ok, zkus to, ale...."
"Good boy," poplácala jsem ho po rameni a už byla ve vzduchu. Ani ne o sekundu později se vedle mě objevil vychlamany Jerry. Spiklenecky na mě mrkl, podal mi pálku a rozletěli jsme těm bábovkám ukázat kdože jsou Flammacorovi.
Kruci, ale nuda jak na přemku. Nebylo na koho útočit, tak jsme to nakonec odpalovali s Jerrym na sebe navzájem. James na nás jen nechápavě čučel. No pochybuju, že něco takového už měl na hřišti.
"Tak co šéfe, bereš nás?" zařval Jerry přes půlku hřiště a odpálil další potlouk.
"Že váháš, Falco! Nemáš jméno pro nic za nic!" rozesmál se James a plácl si s námi.
"A že jsem holka ti najednou nevadí?" popichovala jsem ho.
"No, postarat se o sebe umíš," pokrčil váhavě rameny, ale pak už se otočil k ostatním uchzečům.
"Sorry lidi, jsme kompletní! Ale příští rok bude místa v týmu habaděj!"
*************************
P.A.: za případné chyby se omlouvám - jedna beta sleduje VD, a další dvě někde lítaj XD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 m m | 30. prosince 2013 v 13:14 | Reagovat

kokoooooos som sa nasmiala xDDDD nemozem z toho xDDD inak toto skoro infarkt!! som sa nudila tak som si povedala ze pojdem kuknut na tvoj blog ci si pridala a zrazu clanocek ze Flammacorovi ve vzduchu!! no na zadok som spadla (co je prakticky nemozne kedze sedim xDD)som este 3 krat skontrolovala ci je to naozaj TNR :-D :-D

2 juliettestories juliettestories | Web | 30. prosince 2013 v 20:09 | Reagovat

heheheh, dlouho jsem se takhle nepobavila!!! :D

3 laura laura | 2. ledna 2014 v 22:31 | Reagovat

Super! Takže je v týmu... Yajímalo by mě o co se Sirius Jerym vsadii :D

4 Šílenej Šílenej | Web | 10. února 2015 v 15:38 | Reagovat

tak a teď jim všem vytři zrak!!! mimochodem, ty přezdívky ještě vysvětli těm co maj děravou paměť :D

5 Remi Remi | Web | 25. června 2016 v 22:36 | Reagovat

Fakt úžasná povídka :-D
Promiň že sem předtím nekomentovala, ale jela jsem furt dál a dál
Rychle přidej další kapitolu! :D  :D
P. S. O my Merlin => pětiminutovej záchvat smíchu :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy