Osm hodin (kapitola 96.)

28. ledna 2014 v 20:09 | Paddy |  Angie Potterová
Ahojky ve spolek!

Předem hrozná omluva za zpoždění! Vím, Angie jsem slíbila minulý týden. Sorry!
Angína, zbytek zkoušek a do toho naše rodinka... mno nic moc.
Ale řeknu vám, stejně je divný pocit přidávat 96. kapitolu! XD ...
Když uvážím, že původní osnova obsahovala jen 30 kapitol.

No tak si to užijte...

Ps: kapitola je krátká, vím. Je to taková přechodná, abych se mohla dostat k tomu podstatnému


Shrnutí (což znamená fakt hodně stručně, ok Džana? nekritizovat XD ):
Po úspěšném absolvování Bradavic se parta přesunula do vlastního domu v Ewelmu. Kluci začali bystrozorský výcvik, zatímco holky pracují jako léčitelky. Angie se Siriem koupili motorku (už druhou do baráku), čímž namíchli Jamese. Remus se přidal na přání Brumbála ke smečce, což později prozradil jen Angie. Ta to celkem chápala a snažila se ho podporovat, ale stejně na tom jejich vztah ztroskotal. Lily se narodilo dítě, které Angie pojmenovala Harry. To se stalo v červenci 1980. O pět měsíců později vztah Angie a Remuse vrátil do starých kolejí, i když kluci Rema trochu podezřívají, že by mohl mít boční plány. Všichni už jsou členy Fénixova Řádu, zatímco sledují jak stoupá Voldemortova moc.

Osm hodin


20. září 1981; 15:02 Ewelme

Dvanáct kroků ke krbu, otočka, deset kroků k oknu. A zpět. A znova. Nedokázala jsem zastavit. Harry něco nesrozumitelného žvatlal a natahoval své ručičky k mému obličeji, ale nebyla jsem schopná se na něj soustřetit. Automaticky jsem ho houpala v náručí. Myšlenky se zase rozutekly.
Kde je Sirius tak dlouho?
Cesta do Bradavic zabere sotva patnáct minut. Letaxem sedm. Jestliže bral sebou Jamese, tak se zastávkou tak dvacet minut. Nanejvýš. Tak kde jsou?!
Harryho očividně můj nezájem urazil. S tichým pobrukováním si hrál tkaničkou kapuce mé mikiny. No aspoň, že tebe to netrápí.
V tom se rozhořel v krbu letax. O pár chvil později se obývací pokoj ponořil do hlasité debaty, přesouvaní židlí, křesel a spousta teorií. Se Siriem dorazil nejen Brumbál, ale i Moody a několik dalších lidí, jejichž jména si pamatuju pouze letmo.
"Albus svolal celý Řád?" zeptala jsem se udiveně Siria, který pouze spěšně přikývl, než vyrazil zpět k Jamesovi, jakožto opora.
"Uklidněte se prosím a najděte se nějaké místo k sezení," rozezněl se místností Albusův pevný hlas. "Máme vážně co řešit, ale co nemáme, je čas, tak prosím svižně."
Kouzelníci se rychle přesouvali a postupně utichali. Vidím, že se Albusovi podařilo takhle narychlo sehnat dost lidí. V nevelké místnosti se nás tu tlačilo skoro dvaatřicet.
"Takže," otočil se Moody na nás, "proč myslíte, že Lily byla unesena?"

O osm a půl hodiny dříve - 6:20 Ewelme

Tiše jsem vyklouzla z vyhřáté postele. Remus už byl vzhůru - zřejmě v kuchyni. Takové ranní ptáče. Z vedlejšího pokoje se oproti tomu linulo Siriovo chrápání. Ten člověk se snad nikdy nenaučí tlumící kouzla. Naproti šuměla sprcha. Rozespalá jsem profičela - dobře - proploužila koupelnou, naházela na sebe své oblečení. Ten, kdo vymyslel ranní vstávání, se neměl vůbec narodit.
Scházela jsem schody do přízemí. Z kuchyně ke mě doléhaly tlumené hlasy.
"Dobré ráno," usmála jsem se na ty nespavce ode dveří. Harry vesele výsknutí doplnil svým žvatláním. Od Lily jsem obdržela hrnek kafe a usadila se na lavici k Removi. Trochu otupěle jsem pozorovala tu naši hospodyňku při práci. Lily chystala snídani jako vždy pro všechny. Co bychom bez ní dělali?
Remus mi lehce prohrábl vlasy a zasmál se.
"Ty jsi vážně mimo."
"Se divíš? Ty jsi skřivan, já sova. To máš úplnějiný rytmus."
"James už vstal?" zeptala se Lily při pohledu na hodiny.
"Jo, byl ve sprše. To akorát Sirius chrápe," pousmála jsem se.
"Tak po dlouhé době má volno," zastal se ho Remus.
"Hej, a co já? Já mám taky volno a vstávám kvůli Harrymu."
"Ty, zlatá Angie, to přežiješ," ušklíbla se Lily.
"No jo, to jen chlapi to nezvládaj."
"Héj!" ozvalo se dvojhlasně. James už stál ve dveřích, v bystrozorském a s úsměvem na tváři. Když ho Harry spatřil, rozesmál se a nebýt Remova rychlého zásahu, vrhne se za tátou ze své židličky. James ho jen s úsměvem vzal do náručí. Mrně se spokojeně uculovalo a hrálo si s blýskavým bystrozorským odznakem.
"Ségra, ty mě furt pomlouváš. Kdoví, co všechno jsi jim nakecala," vrátil se James k předchozímu tématu.
"Všechno, brácha, všechno," usmála jsem se na něj nevinně a zeptala se, co maj dneska v plánu. Snídaně probíhala v poklidu, ani Harry moc nevyváděl, po dlouhé době jsme na sebe měli všichni čas. Postupně se pak ale vydali na své cesty. James do práce, Remus za úkolem pro Řád, nakonec odešla i Lily. Byla domluvená s nějakou kamarádkou na nákupech v Londýně. Tak jsme si s Harrym zbyli sami. Ještě, že ho nakrmila Lily. Byl teď ve věku, kdy chtěl mermomocí jíst sám, což ovšem obsahovalo odstřelování všechpřítomných.

Ewelme, přítomnost - 15:12

"Dobrá, takže Lily ráno odešla na schůzku s přítelkyní, ale přestože se měla vrátit k obědu, ještě se neobjevila," zrekapituloval Moody naše krátké vyprávění.
"Napadlo mě, že se asi trochu zakecaly a zapoměla na čas," ozvala jsem se, zatímco jsem neklidného Harryho předávala Jamesovi. "Jenže pak volali z práce, že Lindsey nedorazila na směnu. To se ji ale vůbec nepodobá."
"Takže možné pohřešované osoby jsou dvě," ozval se nějaký černoch, u něhož matně tuším, že je taky bystrozor.
"Co kdybychom to vzali popořadě?" vložil se do toho Brumbál, "Jamesi? Tys viděl Lily jako poslední?"
"Nevím, ráno šla se mnou do Londýna, to jo, ale prakticky jsme se hned rozdělili," povzdechl si těžce. "Já mířil na Ministerstvo, ona směrem k Westfildu."
"To bylo kolem které?" ozval se z ničeho nic Petr zamyšleně.
"No ráno, ještě před službou, takže kolem sedmé," zaváhal James, "proč?"
"Viděl jsem ji na Cromwell Road s nějakou blondýnou."
"No to by mohla být Lindsey," kývla jsme souhlasně. "Mluvil jsi s ní?"
"Ne, jen jsme se pozdravili, spěchal jsem na jednání s dodavatelem."
"V kolik to bylo?" ozval se Moody, brk připravený nad pergamenem, aby to zapsal na časovou osu.
"Kolem sedm čtyřicetpět. V osm byla ta schůzka."
Moody pokýval hlavou a zapsal nové údaje na osu.
"A v jedenáct byl přece ten útok," ozvala se žena s hnědými vlasy.
"Jaký útok?" zhrozil se James. Sirius ho jemně zatlačil zpět do židle.
"Angie, ujmeš se toho?" otočil se na mě Brumbál.

Ewelme 10:49
Panoval podivný klid. Takový jaký mi už pár dní scházel. Harry si hrál na zemi na roztažené dece a něco si broukal. S úsměvem na tváři jsem listovala časopisem. Zhora se ozvala tlumená rána. O pár minut scházel dolů ze schodů mračící se Sirius.
"Kdes nechal úsměv, když máš volno?"
"Na hromadě Remových knih," zabručel Sirius a svalil se na zem k Harrymu. Ten moc nelenil a zaujat novým objektem na hraní se pustil do zkoumání. Zjevně nejvíc ho zaujal blýštivý amulet, který Sirius dostal od Regula na usmířenou.
"Ty seš jak ženská, Harry! Jedeš po všem, co se blýská," uchechtl se Sirius.
V tom se v místnosti zjevil štříbřitý vlčí patron. Všichni tři jsme se k němu pohotově obrátili.
"Trafalgar Square, první pomoc."
Bez zaváhání jsem vyrazila pro lékarničku. Nebylo to poprvé, a zřejmě ani naposled, co mě volají ke zraněným.
"Postarej se o Harryho," křikla jsem ještě za sebe, než jsem se přemístila.


"Co se tam stalo? Podrobnosti z útoku? No pokračujte ženská," zabručel nevrle Moody, když jsem na okamžik vydechla. Zamračila jsem se na něj, nicméně jsem pokračovala.

Přemístila jsem se doprostřed naprostého chaosu. Lidé prchali všemi směry, ani vlastně nebylo vidět před čím, a z druhé strany je naháněli bystrozoři a metali kolem sebe paměťová kouzla.Zahlédla jsem pár citronových léčitelských hábitů a vyrazila k nim.
Přes všechny ty bystrozory, mudly a léčení se pořád ještě bojovalo. Mlčky jsem vyslala svého X patrona, aby našel Remuse. Snad je v pořádku. V jedné ruce hůlku, v druhé kufřík s první pomocí. Klestila jsem si cestu do středu toho chumlu, abych viděla, cože se vlastně děje.
A pak jsem zahlédla ty masky.

"Smrtijedi," odplivl si Moody. "Ta havěť se ani nenamáhá splynout s davem."
"Na to jsou moc hrdí," povzdechl si další, pro mě neznámý, muž.
Sirius i James na mě viseli pohledem a čekali na pokračování. Ani jeden z nich o útoků moc nevěděl.

Zrovna jsem odhodila jednoho z otrapů od bezvládného těla, když se patron vrátil a pobízel mě opačným směrem. Bez váhání jsem se vydala za ním.
V bočních uličkách se bojovalo daleko zuřivěji. Zřejmě i proto, že tu měli jak bystrozoři, tak smrtijedi pro boj více prostoru.
"Vypadněte, ženská!" křikl na mě Moody a vedl souboj s dvěma maskovanými protivníky najednou.
Přešla jsem to bez poznámky, odklonila jsem řetězovou kledbu, vyhla se padajícím sutinám a vydala se hledat Rema. Někde být musí.
Pak byl najednou přímo přede mnou. Vlastně mě málem smetl, jak proletěl vzduchem kolem.
"Remusi!"
"Žiju," křikl a začal se zvedat. "Pozor na něj!"
Otočila jsem se přesně ve chvíli, kdy se ke mě blížila kostidrtící kledba. Rychle jsem uskočila, ale kledbu zničil ohnivý plamen, který se vzal bůhvíodkud. A pak už byl Remus na nohou a my se pustili do boje.

"Trafalgar. Lily jsi naposledy viděl kde?" ozval se zamyšleně Sirius.
"Webminstr. Šly směr Liverbool."
"Má někdo nějaký kontakt na tu Lindsey?" ozval se Brumbál.
"Lily bude mít zapsanou její adresu," vyhrkla jsem a vyrazila do kuchyně k poličce s kalendářem, Lily si zde nechává svůj zápisník. Docela rychle jsem našla to, co jsem hledala.
"Lindsey P. 556 889 895, Web.36, Trafo, tuším že to bude adresa."
"Kinsley, vemte si to na starost. A vemte sebou Amelii. V pohotovostním stavu se bude chodit vždy jen po skupinách," zavelel Moody.
"Jdu s nima," ozvala jsem se a tím od Moodyho obdržela nesouhlasný pohled. Už se nadechoval, že mě zastaví, ale pak si zřejmě uvědomil, že naštvanou ženskou nezastaví nic. Tak přikývl a my vyrazili.

"Čtyřiatřicet, pětatřicet... takže to bude ono," mumlal si pro sebe Kinsley, když jsme procházeli dlouhou jasnou chodbou v bytovkách na Trafo Square.
Stanuli jsme před obyčejnými dubovými dveřmi. Na jmenovce stálo drobným písmem Prey L.
Kinsley obezřetně vytáhl hůlku a jistou rukou zaklepal. Zadržela jsem dech.
Po pár sekundách se ozvalo zašramocení a tlumené kroky zevnitř.
A pak se dveře otevřely.
Téměř nevěřícně jsem zírala na Lindsey. Tak nějak jsem si byla jistá, že jsou v problémech obě.
"Angie?" ozvala se zmateně. "Co ty tady děláš?"
"Ehm... můžeme dál? Tohle není téma na domovskou chodbu."
"Jistě," přikývla trochu rozpačitě a nejistě koukla po mých společnících. Nicméně nás pustila dál a teprve pak se zeptala. Krátce jsem ji seznámila se situací, ve které jsme se ocitli.
"Ale já ráno Lily volala, že jít nemůžu. Bylo mi vážně mizerně," nechápala Lindsey.
"Lily ráno normálně odešla. A Petr vás viděl spolu v Londýně," ozvala se Amélie.
"A myslíte, že vám já lžu?!" vyjekla Lin, "Angie? Ty tomu taky věříš?"
Zaváhala jsem. Lindsey je správná holka, vždy nám hodně pomáhala. A tady něco sakra nesedělo.
"Věřím," kývla jsem nakonec, "ale kdo to sakra byl s Lily a kde je teď?"

**********************
AP: název Osm hodin - čas, během kterého se mnohé změnilo (6:20 - 15:02 Ewelme)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Moony Moony | Web | 28. ledna 2014 v 21:51 | Reagovat

nádhera, prostě nádhera :) už se těším na pokračování a na to jak tohle dopadne :) jen doufám že nepříjde 31. říjen takový jako od Rowly :D bych tě musela ubít :D

2 Arya Arya | 28. ledna 2014 v 21:56 | Reagovat

No to je.... hustýýýýý o.O Souhlasím s Moony, 31. říjen prostě... nebude tragický! :D
Prosím, prosím, další ke Střípkům :)

3 misaa misaa | 29. ledna 2014 v 14:57 | Reagovat

Uzasne super ze si pridala uz som sa velmi tesila :))

4 juliettestories juliettestories | E-mail | Web | 29. ledna 2014 v 18:00 | Reagovat

super, jako obvykle :)

5 Luckie Luckie | Web | 10. února 2014 v 16:04 | Reagovat

Ty prostě víš, kde to seknout. Nesnáším tě za to! :D ale prosím, dopiš to :D ;-)

6 Šílenej Šílenej | Web | 12. srpna 2014 v 23:34 | Reagovat

mám k tomu jediný: CO TO KURVA DĚLÁŠ? jestli se to nedozvim v příští kapitole, tak si tě najdu! odkuď že seš? jako vždycky z Moravy? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy