Fidelovo zaklínadlo

26. srpna 2014 v 21:56 | Paddy |  Angie Potterová
Ahoj,
zdravím všechny ve spolek. Dneska to bude nová kapitola k Gie. Doufám, že jste ještě úplně nezapoměli o co jde.

V minulých dílech jste četli:
Parta v Ewelmu žije celkem poklidně, až na nějaké karamboly či nedorozumění. Ovšem s tím, jak se Voldemort hlásí čím dál víc, přibývají stále větší problémy.
Když už se jim podaří vytáhnout Rema ze spárů smečky, zmizí Lily. Voldemort pro ni má určitý návrh a ten vede k rozhodnutí, že se James s Lily přestěhují do Godrikova Dolu.


Fidelovo zaklínadlo

28. října 1981; Bradavický hrad

(James)

"Potřebuji jasnou odpověď, Jamesi. Co nejrychleji," naléhal Brumbál, když jsme mu převyprávěli, co se stalo.
Teď vypadal mnohem starší, veselé jiskřičky, které mu hrávaly v očích, zmizely a nahradila je hluboká starost. Zachmuřeně se opíral dlaněmi o desku svého dubového stolu a shlížel na mě a Lily ztrápeným pohledem.
Hodně věcí se v poslední době komplikuje. Ale co očekávat, když jste aktivní člen Řádu a navíc bystrozor?
"Jméno strážce?" zeptal se ředitel znovu, tentokrát tiše a trpělivě.
Pohlédl jsem na Lily, ale odpověď mi byla celkem jasná. Mluvili jsme o tom dříve, a i když byly nějaké neshody, nakonec jsme se dohodli.
"Sirius Black."
"Jste si jistí?"
"Je to kmotr našeho syna. Víc jistí si být nemůžeme," odpověděla za mě Lily rozhodným hlasem. Ředitel pokýval hlavou, vytáhl ze zásuvky stolu tenký svitek a podal nám jej.
"Udělejte to čím nejdřív. Není času nazbyt."

(Angie)

Mlčky jsem sledovala, jak se knížky, oblečení a jiné drobnosti poslušně skládají do beden, pod pevnou Jamesovou rukou. Pár švihnutí hůlkou, nějaké to kouzlo... Pokoj se rychle vyprazdňoval.
Tiše jsem se opírala o rám dveří a se smutkem v srdci sledovala tu scénu. Jednaadvacet let jsem ho měla na blízku. Do doby než nám bylo devět, a on rozhodně prohlásil, že bydlet s holkou je trapné, jsme měli dokonce společný pokoj. A ty poslední čtyři roky v jednom domě? Ano, byly zde situace, kdy jsme si neskutečně lezli na nervy a měli pocit, že tady jen jeden o druhého zakopáváme, ale bylo to krásné. Jako sen.
A teď byl čas se probudit.
Nevšimla jsem si, když s balením skončil. Probrala mě jeho ruka na mém rameni.
"Pořád tu pro tebe budu," řekl mi tiše s pohledem upřeným na mě. Zahleděla jsem se mu do očí. Vždy jsem věděla, že přijde chvíle, kdy se se svou rodinkou odstěhuje, jen bych si přála, aby to nebylo za těhle okolností. Jsme ve válce, pociťujeme ten strach a bolest každý den, a já se moc bojím, že když se takhle rozdělíme, že už taky nemusíme najít cestu zpět. Bojím se, že přijdu i o ně. O lidi, na kterých mi záleží nejvíc.
Vím, že James přesně chápal, co cítím.
"Vždy tu pro tebe budu, slibuji, vždy," pousmál se mírně. "Jen teď budu o kousek dál."
A objal mě.
A pak byl čas, aby odešli.

(Sirius)

"Musíš to být ty," naléhal James.
Jak mu vysvětlit, co mi právě běží hlavou? Jamesi ... proč nechápeš, že nemůžu. Selhal jsem v tolika věcech, zklamal tolik lidí. Nemůžu takhle ublížit i tobě. Ach, Jamesi proč to nevidíš? Já nejsem ten odvážný Nebelvír. Vlastně ani nevím, proč jsem tam byl zařazen. Nemůžu tě tomu vystavit.
"Jamesi..," hlesl jsem bezmocně. "Všichni, kteří nás znají, budou vědět, kdo je strážce. Budou vědět, že jsem to já."
Zavrtěl hlavou a pousmál se.
"Věřím ti, Sirie. To je teď důležité."
"Nechápeš to, Jamesi. Nic z toho nechápeš," rozhodil jsem ruce v jakémsi gestu zloby, která byla mířena na mě samotného.
"Co je na tom tak složité, Tichošlápku?" zeptal se tiše.
Lily zůstavala mlčky sledovat tu scénu. Věděla, že tohle je mezi námi dvěma.
"Utekl jsem před vlastní matkou! Utekl jsem a nechal tam mladšího bratra! Samotného! Copak to nevidíš? To já jsem zbabělec. Tohle... tohle neunesu. Žádáš moc Jamesi, nechci zklamat i tebe."
Odvrátil jsem se, abych mu nemusel vidět do tváře. Vím jak moc teď strážce potřebovali. Vždy tady pro mě byl, ale já nejsem schopný tady být pro něj.
"Před chvíli jsi řekl, že ti, co nás znají, budou vědět, že jsi strážce," ozval se po několika okamžicích.
"Půjdou po tobě, Tichošlápku."
Ano, půjdou. To jsme věděli všichni.
"Vím, že tě vystavuju šílenému tlaku. Ale nedělal bych to, kdybych tě neznal. Jsi pro mne bratrem. Vím, že tohle zvládeme."
"Řekni Removi," hlesl jsem nakonec. "Budu ho krýt."
"Zítra je úplněk," ozvala se tiše Lily.
"Tak Petrovi," navrhl jsem a otočil se zpět na ně. "udělám cokoliv, abych od nich odlákal pozornost. Udělám cokoliv, abyste byli v bezpečí. Ale znáš mě Jamesi - jsem nestálý, výbušný a občas rychleji jednám než myslím. Nejsem dobrý strážce."
"Dobrá," přikývl pomalu James s pochopením v očích. "Zavoláme Petra."

30. října 1981 - Godrikův Důl

(James)

Netrvalo dlouho Petrovi vysvětlil, co po něm chceme. Rychle pochopil naši svízelnou situaci a byl ochotný pomoc. Sice se vyptával, proč jsme nezvolili Siriuse nebo Remuse, že prý ti dva jsou nám přece jen blíž a podobně, ale když jsme mu to přiblížili, viděl, že moc jiných možností nemám.
Tak jsme se ocitli v domě, kde jsme s Angie vyrůstali. Ačkoliv jsme se k domu vázalo příliš bolestných vzpomínek, neměli jsme na výběr. Tento dům zůstal uzavřen od smrti našich rodičů, takže byl celkem použitelný a hlavně se s ním dalo rychle něco udělat.
Proto jsme teď všichni v obývacím pokoji. Všechna okna byla zatemněna těžkými závěsy, aby se dovnitř nedostalo podzimní slunce. V krbu tiše plálopal malý oheň, který vrhal podivné stíny na ještě podivnější malby na dřevěné podlaze. Koberec jsme odsunuli stranou a na odhalená prkna jsem nakreslil zvláštní kruh, přesně podle Brumbálova návodu. V každém rohu pokoje hořela jasným svělem jedna velká svíce v dřevěném stojanu.
Nábytek byl odsunutý ke stěnám. Lily seděla na pohovce s malým Harrym, a zatímco jsme s Petrem připravovali dům na přijetí rituálu, pozorovala nás starostlivým pohledem.
Konečně bylo vše připraveno.
Mlčky jsem kývl na Lily, ta se i s dítětem zvedla a přešla do jednoho ze tří menších kruhů na podlaze. Já už jsem stál ve druhém, zatímco Petr se vypravil do toho prostředního, umístětého mezi námi dvěma.
"Připraveni?" zeptal jsem se tiše.
Oba přikývli.
"Jsi si jistý Petře? Víš, co přesně po tobě chceme?"
"Ano," kývl znovu souhlasně, "vím, co potřebujete. Pojďme na to."
Zhluboka jsem se nadechl a zadíval se na pergamen, který jsme měli od ředitele. Latinská slova se mi chvíli pletla před očima, ale pak jsem se přinutil soustředit.

....Hoc mysterium latet, velatus in mentem fidelis, impetrataque cruore amici.....


Zvedl se vítr. Světlo svíček divoce zablikalo, ale vydrželo. Okraje tří kruhů nejasně světélkovaly.

.... Nemo videbit, nemo audierat, etiam si ante eum. Sicut vincet non castellum, servata in perpetuum....

Hukot větru pomalu sílil. Záře z ohně se šíšila po stěnách pokoje a barvila je do oranžova. Všiml jsem si, že jak Harry, tak Petr na to koukají s úžasem v očích.

.....Pone verba mea in basic lapidibus ut pone fides in cor humanum....

Plameny vytryskly vysoko do vzduchu, běžely po stěnách až se spojily přímo na stropě nad Petrem.

..... Et ligabis vinculo secretum voce silentii. Abscondit et protego!......

Vypadalo to jako blesk. Ohnivý záblesk sjel ze stropu přesně na Petra a nastalo ticho. V pokoji vládla tma a ticho. Pak Harry začal brečet,
"Všichni v pořádku?" zeptal jsem se a vytáhl hůlku kvůli Lumos.
"Jo, ale byl to šok," ozval se Petr váhavě.
Lily přikývla a snažila se uklidnit Harryho.
"Fungovalo to?" zeptala se po chvilce.
"Řekl bych, že ano. Cítiš něco jinak Petře?" otočil jsem se na kamaráda.
"Nevím, jestli jinak, jen... jakoby ten oheň plál teď ve mě?" pokrčil rameny. "Nevím, jak to popsat jinak."
"No, asi to fungovalo. Díky kámo, dlužíme ti to," usmál jsem se na Petra a aspoň na chvíli jsem při pohledu na rodinu pocítitl klid v duši.

*******************************
Aut.poz.: Snažila jsem se najít nějaké vysvětlení, proč jmenovali strážcem někoho jiného.
Sirius poslední dobou přemýšlí o svém vlivu, a samozřejmě se trápí osudem svého bratra. Je logické, že cítí vinu. A zná se. Nechce přátele vystavit nebezpečí. Ale proč by pak nevzali Rema? V téhle povídce jsem to vysvětlila jednoduše - není to tím, že by mu nevěřili, ale v době rituálu má před úplňkem, což znamená jisté oslabení. Možná vás napadne, proč strážcem není Angie. Jistě je dost důvěryhodná. Ale podle mě ani James, ani Sirius by ji nevystavili tomuhle nebezpečí. Proč ne samotný Brumbál? Vzala jsem to zde tak, že už má nastarost Bradavické ochrany.
České znění zaklínadla:
Nechť zůstane toto tajemství skryto, zahalené v mysli důvěrníka, zabezpečeno krví přítele. Nik neuvídí, nik neuslyší i kdyby přímo vedle něj bylo tajemství hluboké. Jako pevnost zůstane nedobyto, zachováno na věčnost.
Vkládám slova do základních kamenů, stejně jako vkládám víru do srdce člověka. Svaž je tajným poutem zvuku ticha. Skryj a chraň.

(ps: upozorňuju, ačkoliv zaklínadlo bylo vytvořeno mnou, neovládám latinu, jedná se o velmi hrubý překlad)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aelia Aelia | 26. srpna 2014 v 22:42 | Reagovat

Musím říct, že čekání na novou kapitolu se vyplatilo. Moc hezká. Připadá mi taková zvláštní. Smutná a zároveň částečně nadějná.

Chudák Angie, nedovedu si ji představit, jak bude bydlet sama se Siriem a Remem.
Sirius...nevěděla jsem, že cítí až takovou vinu, ale chápu ho.
Taky věřím, že pro Jamese rozhodně nebylo lehké vrátit se zpátky do Godrikova dolu. Ale proč si jen nevšimli, jak snadno to Petr přijal? Jak jednoduše ho přemluvili, nic moc nenamítal...achjo, pořád doufám, že to nakonec dobře dopadne (přece nebudeš až tak moc zlá, že ne? :-D )

Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, proč vlastně zvolili Petra, ale tvoje vysvětlení se mi líbí.

A teď sem si všimla, že jsme vlastně už v 30. říjnu. Kolik zbývá kapitol do konce? Doufám, že další bude čím jak nejdřív. :-)

2 Moony Moony | Web | 26. srpna 2014 v 23:02 | Reagovat

Trvalo to strašně dlouho, ale tohle se mi nelíbí... holka doufám že to neukončíš jako Rowla, to by nebylo fér jako. Chápu SIria, že si myslí že je zbabělec, ale proř ho James nepřesvědčil že opak je pravdou? Ty hele kde je vysvětlení, co se stalo s Lily když zmizela? V minulé kapitole a já si to nepamatuju nebo vůbec nebude? :D jsem marná, ano já vím :) však ty mě znáš.. celkově tahle kapitolka je dokonalá! těším se na další pokračování a jsem zvědavá jak to nakonec ukončíš ;)

3 Joanne Joanne | Web | 29. srpna 2014 v 2:48 | Reagovat

Ach joj, to je fakt úžasné :3 Že já mám takovou smůlu. Mě znát nemůžeš, nikdy jsem nekomentovala, ale teď jsem si založila blog a chci se na to vrhnout. Četla jsem od tebe hodně povídek, ale neměla bych komentovat staré věci, budu se věnovat jen těm novým. Podle mě šíleně dobře píšeš, někdy mi něco opravdu nesedí, ale to je pouze vyjímečně. Tato kapitola je první, kterou z této povídky čtu. Chtěla jsem ji číst od začátku, ale z jistého důvodu bych to teď nedávala. Má to tolik částí, ale slibuju, že se na to vrhnu. Tato část se mi sama moc líbila a není na tom co vytknout. Jak jsi napsala, že jsi se to snažila popsat, tak to jde poznat. Opravdu dobrá práce a netřeba nic navíc vysvětlovat ;-)

4 Cornelie Katniss Mandy Cornelie Katniss Mandy | Web | 29. srpna 2014 v 14:48 | Reagovat

Je to úžasný. Kdy bude další kapitola? Tohle je nejdelší a zároveň jedna z nejlepších povídek který jsem četla. A je mi jasný že to musí skončit špatně, protože...prostě už vybrali strážce atd.

5 Luckie Luckie | Web | 29. srpna 2014 v 14:53 | Reagovat

Nějak jsem zapomněla, že malý Harry už je na světě... To to letí :-D
Začíná se to komplikovat a Siriusovi jeho situaci vůbec nezávidím...
A Angie se teď barák s dvěma chlapy pořádně užije. Snad se všude nebudou válet špinavé ponožky :)

Ale doufám, že je Petr nezradí. Nebo že třeba stihnou zmiznout nebo něco... Aby to mělo veselejší konec.

6 Kelly Kelly | Web | 29. srpna 2014 v 21:55 | Reagovat

Tak, konečně jsem se dočkala další kapitolky Angie :-D Musím říct, že jsem doufala, aby strážcem nebyl Petr, ale s tím se už nic nenadělá :-D Jen doufám, že nehodláš udělat podobný závěr jako Rowla :-D Jinak super, těším se na další :-)

7 Cornelie Katniss Cornelie Katniss | Web | 14. září 2014 v 11:58 | Reagovat

Nechceš spřátelit?

8 Bailey Angie Jonesová Bailey Angie Jonesová | Web | 6. října 2014 v 17:30 | Reagovat

Tuhle povídku jsem četla už dřív, ale nekomentovala, tak to jdu napravit. ;)
Je to jedna z nejúžasnějšich povídek, jaký znám. Dokonce i jeden z důvodů, proč se jmenuju Angie.
Je mi líto Siriuse, že si t otak vyčítá.
Remuse, protože je vlkodlak.
Jsem naštvaná, že byl úplněk.
Chudák Angie, najednou od ní odchází její dvojče...
A strážcem je Petr! Grr!
A mám takovej pocit že Angie taky umře, ale doufám, že ne.

9 Šílenej Šílenej | Web | 27. října 2014 v 22:02 | Reagovat

no fuj! první největší sviňárna z knížek, to je za trest, CHCÍPNI PETŘE!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy, názvy míst a prostředí patří J.K.Rowlingové.
(Kromě originálních - mnou vytvořených).
Tento blog není vytvořen za účelem zisku.
Design vytvořen Paddy